Bez rozvoje stavebnictví se nemůže rozvíjet ani společnost, říká Vladimír Kádě

Patřil jste k těm, kteří obnovovali tradice a stáli u zrodu SPS. Jak na tuto dobu vzpomínáte?

Na tu dobu vzpomínám velmi rád. Vše se zdálo jednodušší, společnost byla naladěná na přijímání změn, lidé měli elán a vůli pracovat na progresivních změnách a byla cítit atmosféra nově nabyté svobody. Hodně lidí se mohlo začít realizovat a spoustě z nich se s větším či menším úspěchem dařilo prosadit se. V té době se i státní správa snažila podporovat jejich aktivitu a vytvářela podmínky pro podnikání. Bylo méně omezování a regulací. Tenkrát nikomu nepřišlo na mysl, co všechno nám v budoucnu postupně začne ztrpčovat aktivní práci, ať to jsou různá pravidla dodržování ISO, GPDR, Green deal či jiná podobná nařízení. Hodně regulace přinesla také dotační politika státu a EU.

Jak se díváte na roli SPS?

SPS i další profesní sdružení vznikaly právě v devadesátých letech minulého století v důsledku změn, o nichž jsem se již zmínil. U některých spolků se jednalo o navázání na dějinami přerušenou tradici a některé byly zřízeny kvůli poptávce po ochraně a prosazování zájmů organizací – ať už profesních, či společenských. Tak to je i u stavebnictví jako celku. V porevoluční době stavebnictví nemělo státem centrálně nastavené řízení, chvíli patřilo pod MMR ČR, nyní spadá pod MP ČR (v některých rozvinutých státech je zřízeno dokonce ministerstvo stavebnictví). Domnívám se, že to byl jeden z důvodů vzniku SPS –snaha navrátit stavebnictví jeho status a postavení jednoho z nejdůležitějších odvětví ve společnosti. Potom to byly samozřejmě i další důvody. Jednoduše shrnuto – prosazování zájmů odvětví v oblasti techniky, norem, legislativy, vědy a výzkumu, odborářské problematiky apod. V neposlední řadě je SPS platforma k setkávání osob ať už na oficiální, či neformální úrovni.

Co pro vás bylo při práci pro Svaz nejpříjemnějším překvapením?

Nevím, co bych mohl prohlásit za nejpříjemnější překvapení, ale milé pro mě bylo zjištění, jak korektní osobní vztahy panují mezi většinou členů SPS, včetně těch v nejvyšších volených funkcích.

Jak se díváte na roli středního a vysokého technického školství?

Role středního a vysokého technického školství je celospolečensky významná. U technických oborů to platí jednoznačně a stavebnictví není výjimkou. Vím, že SPS je velmi aktivní v oblasti prosazování změn dle potřeb oboru, bohužel ne vždy s takovým úspěchem, jak bychom chtěli. Samostatnou kapitolou je učňovské školství, které se u nás zejména ve stavebních oborech potýká s nezájmem studentů či učňů. SPS se to ze své pozice snaží změnit, a to i na krajských úrovních. Je to dlouhodobý proces, zatím bez výrazného úspěchu. Alespoň tak to cítím zde, v Karlovarském kraji.

České stavebnictví se dlouhou dobu potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Jak se vám daří získávat nové kvalifikované pracovníky? Co by současnou špatnou situaci podle vás zlepšilo?

Tento stav je evergreenem už několik let. Je to důsledek růstu životní úrovně z posledních desetiletí a změn chápání společenského postavení osob. Společnost chce mít maximální míru vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tím vzniká poptávka po studiu na vysokých školách. Ne všichni studenti však jsou schopni a ochotni absolvovat náročné studium technického směru. Namísto toho se zvyšuje počet absolventů netechnických škol, kteří však těžko hledají uplatnění na trhu práce. Důsledkem je pak úbytek žáků se zájmem o učňovské obory. Ke změně tohoto trendu zřejmě nepomůže pouze naléhání odborníků ze zaměstnaneckých svazů. Domnívám se, že práce kvalifikovaných lidí bude stále potřebnější a s tím poroste i jejich cena na trhu práce. Pak se zvýší i zájem o odborné školství na středních školách a učňovských oborech.

Jaké jsou novinky v práci vaší krajské pobočky Svazu podnikatelů ve stavebnictví?

Novinka je tu jedna, a to ta, že jsem letos rezignoval na post předsedy Regionálního stavebního sdružení Karlovy Vary a tím i na funkci krajského předsedy SPS za Karlovarský kraj. Po letech působení na tomto postu se domnívám, že je třeba dát rozvoji sdružení nový impuls, který přinesou noví, mladí a energií nabití kolegové. RSS a krajská pobočka SPS jsou v dobrém stavu a svému nástupci přeji hodně úspěchů.

Jakou další problematikou se zabýváte?

Stále pracuji jako jednatel ve společnosti Investon, s.r.o., Karlovy Vary a snažím se, aby dále nacházela uplatnění na stavebním trhu a mohla uplatnit nabyté zkušenosti a znalosti. Snažím se působit také ve sportovní sféře, nikoliv však už jako aktivní sportovec, nýbrž jako funkcionář.

Jaký přínos pro práci Svazu spatřujete ve spolupráci s municipalitou?

Ohromný. A to myslím doslova. Snažíme se jednat s jejími zástupci a prosazujeme zájmy oboru a našich členů. Můžeme konstatovat, že jsme u některých veřejných zadavatelů pomohli s úpravou zadávacích podmínek k soutěžím ve smyslu zákona o ZVZ. Projednáváme a pokoušíme se realizovat náměty na úpravu středního a učňovského školství. Při pořádání Dnů stavitelství a architektury v kraji aktivně zapojujeme orgány municipality do organizace soutěží. Musím jejím zástupcům, zejména těm krajským a karlovarským, poděkovat za aktivní podporu. Bez ní bychom Dny stavitelství a architektury vůbec nemohli konat.

Často zmiňovaným pojmem je BIM. Jaké máte zkušenosti s realizací projektů v BIMu?

Musím přiznat, že BIM je pro mě pojem, o kterém mám znalosti pouze povrchní a uživatelské. Celá společnost za posledních několik desetiletí prošla tak rychlým technickým rozvojem, jaký předchozí generace nepoznaly. A tempo se stále zrychluje. Součástí tohoto pokroku je i BIM. Samozřejmě podporujeme jeho zavádění do praxe, ale konkrétní kroky už nechávám na mladších kolezích.

Co byste českému stavebnictví popřál do dalších let?

Českému stavebnictví bych přál, aby se vyřešily všechny problémy, o kterých jsme mluvili (viz výše). A zejména to, aby byl vždy dostatek práce pro všechny kvalitní firmy a také dost finančních prostředků na její zaplacení. To přeji nejen stavebnictví, ale celé naší společnosti. Jsou to spojené nádoby. Bez rozvoje stavebnictví se nemůže rozvíjet ani společnost.