Jindřich Synek: U nás odliv studentů z řemeslných oborů nikdy nenastal

Jste ředitelem SOŠ a SOU stavebních Kolín, školy, která se zaměřuje na vzdělávání mladých lidí v hlavních řemeslných profesích ve stavebnictví. Vaše škola patří mezi největší v zemi. Jak se takový kolos vede?

Vzhledem k tomu, že na této škole pracuji od roku 1980 – nejprve jako učitel, později jako zástupce pro teorii i odborný výcvik –, znám problematiku odborného školství dostatečně z více pozic. Principy jsou stejné, možnosti kontroly plnění úkolů výchovy jsou však v tomto případě menší. Proto jsem jmenoval tři zástupce (dříve jsem to stíhal sám), dva vedoucí odloučených pracovišť a tři vedoucí učitele OV.  

Jak jste jako, tak velká instituce reagovali na odliv studentů z řemeslných oborů? A jak se situace vyvíjí?

U nás žádný odliv studentů z řemeslných oborů nikdy nenastal. Stále otevíráme všechny učební i studijní obory z naší nabídky, a to díky kvalitní práci mých kolegů při osvětě potenciálních žáků již na mateřských školách a základkách. Připravujeme pro ně řemeslné a projektové dny a návštěvy dílen se zábavnými praktickými ukázkami stavebních činností. V posledních 2 letech máme příjemný problém s nadbytkem uchazečů – například instalatérů, elektrikářů a truhlářů se hlásilo třikrát více, než jsme mohli přijmout.  

Stavebnictví v poslední době čelí mnoha výzvám a neprochází zrovna jednoduchým obdobím, projevuje se to nějak i u vás ve škole?

Moje filozofie výuky je stále stejná. Žák nebude zlobit, když je dostatečně zaměstnán, bude nás chválit, když zažije i něco navíc a pozná smysluplnost své práce. Proto stále provádíme výuku odborného výcviku hlavně na zakázkách v rámci produktivní činnosti, a to vždy pod přímým dohledem učitele odborného výcviku. Sázíme také na mezinárodní spolupráci škol včetně výměny žáků (sedm zahraničních partnerských škol) a mimo jiné také pořádáme zájezdy k moři a na lyže.  

Máte pocit, že je škol, jako je ta vaše, v republice dostatek?

Produktivní práce žáků je pro většinu podobných škol neznámý pojem. Škol s produktivní prací je u nás stále velmi málo. Je to ale logické. Naše škola riskuje možnost úrazu žáků, porušení školního řádu žáky v cizím prostředí apod. Vydává se cestou, kdy je potenciál mnoha kontrol při účtování a zařazení, dále často anonymních maminkovských pohledů na věc... Ti, kdo vyučují pouze v dílnách a učebnách (pro mne v „laboratorních podmínkách“) výše uvedené problémy nemají. Jejich absolventi se bohužel často neumějí ani pohybovat po stavbě nebo provozu.

Vaší vizí je, že se stanete výukovým i metodickým centrem v oblasti ekologického a udržitelného stavebnictví v rámci Průmyslu 4.0. Ve výuce proto kladete velký důraz na digitalizaci a automatizaci. Co to v praxi znamená?

V rámci výuky stavebních řemesel a oborů klademe důraz na posilování povědomí žáků a studentů o tom, v čem spočívá udržitelné myšlení směrem k ochraně přírody, šetření energiemi, zodpovědnému řízení lidských zdrojů, ale také péči o region. V oblasti digitalizace a automatizace klademe důraz na využívání moderního vybavení ve výuce, ale i na úzkou spolupráci s významnými firmami, které mají v oblasti stavebnictví dlouholeté zkušenosti s aplikací digitalizace a automatizace ve výrobě stavebních materiálů a při samotné realizaci stavebních projektů. V příštím školním roce vytvoříme Centrum vzdělání pro udržitelný rozvoj v novém objektu Modrý bod, které budou využívat i žáci základních škol regionu.

Vaše škola má téměř padesátiletou tradici, stavebnictví je obor, který se stále vyvíjí a mění. Jak na technické změny v oboru reagujete? Učí se vaši studenti kupříkladu využívat AI?

Snažím se pro školu zajistit kvalitní vyučující, proto oslovuji převážně lidi z praxe se zkušenostmi v oboru. U odborníků se často domluvíme alespoň na částečném úvazku. Vedle toho pořádáme mnoho samostatných přednášek, exkurzí a návštěv v reálném prostředí. To je cesta k tomu, aby se studovaný obor stal nejen prostředkem obživy, ale i budoucím koníčkem.  

Jak se v průběhu let změnili studenti? Pozorujete nějaké dlouhodobé změny korespondující se změnami ve společnosti jako takové?

Určitě pozoruji, bohužel většinou negativní. Po nástupu žáků ze základní školy řešíme elementární nedostatky ve výchově. Žáci většiny našich oborů se pohybují v rizikovém prostředí, tomu musí odpovídat i jejich kázeň a disciplína. Někteří nováčci to nepochopí, proto se s nimi musíme rozloučit.  

Mají Češi stále zlaté ručičky? Nebo už nás předběhli okolní země?

Rád bych tomu věřil. Samozřejmě je to individuální. Řada nováčků neumí ani zatlouct hřebík, neví, na kterou stranu utáhnout matku. O fyzické zdatnosti raději nebudeme hovořit, u většiny je žalostná.

Co je podle vás klíčem k tomu, aby řemeslné obory byly pro mladé opět zajímavé?

Společenský pohled na manuální práci člověka bez alespoň maturity po roce 1989 si nemusíme ani připomínat. Jen pro zajímavost: v roce 1992 jsem při zájezdu našich žáků do jednoho švýcarského lyžařského centra viděl podcenění řemesel. Při nefunkčnosti umyvadla a WC jsme se druhý den podivovali, proč ještě nedošlo k opravě. Hoteliér nám s údivem ve tváři oznámil, že závadu již nahlásil, ale jediný instalatér v regionu přijde až v dubnu... Tak jsme si to s žáky opravili sami a sklidili chválu celého personálu hotelu.  

Myslíte si, že se do společnosti opět vrací vědomí toho, že řemeslo má zlaté dno? A jak takové povědomí nejen u studentů vybudovat?

Pomalu, ale jistě se do povědomí vrací proklamace o zlatém dnu řemesel.  

Studují u vás také dívky? A jaké obory především?

Ve škole studuje 81 dívek, převážně ve studijním oboru Stavebnictví (se zaměřením na design). Několik jich je i ve všech námi vyučovaných tříletých řemeslných oborech.  

Spolupracujete s největšími stavebními firmami v zemi, jaké praxe u nich studenti mohou absolvovat? A nachází u nich uplatnění i po ukončení studia?

Dlouhodobě a nejvíce spolupracujeme s Metrostavem, včetně stáží u této firmy. Pomáháme této společnosti s nástupem našich absolventů do pracovního procesu. Často jezdíme do závodu Goldbeck Vrdy, kde jsme vítáni jak v provozu, tak i v projekčních kancelářích firmy. Spolupracujících podniků je samozřejmě daleko více.  

Jaké zajímavé přednášky a workshopy nyní studenty čekají?

O všech plánovaných akcích průběžně informujeme na webových stránkách školy a na sociálních sítích – včetně zhodnocení akce.