SPS uspořádal debatu na téma trestní odpovědnosti právnických osob
„Svaz podnikatelů ve stavebnictví považuje za legitimní po 11 letech platnosti uvedené právní úpravy otevřít veřejnou debatu na toto téma. Říct si, jestli funguje tak, jak má, zda naplňuje očekávání zákonodárců, trhu či veřejných zadavatelů. Chceme přispět k tomu, aby se toto téma dostalo do veřejného prostoru,“ uvedl prezident SPS Jiří Nouza.
O tom, zda přijatá úprava zákona o trestní odpovědnosti právnických osob funguje správně, zda-li splnila očekávání a zda je výklad ze strany soudů jednotný diskutovali u kulatého stolu prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, advokátka Hana Drápelová z advokátní kanceláře Becker a Poliakoff a advokáti Tomáš Gřivna a Lukáš Bohuslav z advokátní kanceláře Gřivna & Šmerda.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, konkrétně Zákon č. 418/2011 Sb., je v České republice platný od 22. prosince 2011, přičemž v účinnost vstoupil k 1. lednu roku 2012. Od roku 2012 bylo v ČR pravomocně odsouzeno 1229 právnických osob, průměrný počet odsouzených za poslední tři roky činí 219.
Z historického hlediska budil zákon o trestní odpovědnosti právnických osob větší kontroverze v době svého přijetí než dnes, říká tajemník a advokát kanceláře Gřivna & Šmerda Lukáš Bohuslav. „Nicméně tím hlavním důvodem, proč byl nakonec přijat, byla potřeba České republiky plnit závazky plynoucí z mezinárodního práva,“ uvedl. Z jeho pohledu má tato norma současně preventivní funkci. „V posledních letech mnoho firem, zejména těch velkých, tento zákon akceptuje. Přijímají Compliance programy, protože si jsou vědomy rizik, která mohou nastat.“
Za úskalí považují odborníci případy, kdy je sporné provinění konkrétní fyzické osoby, a následky má nést celá firma. „Právnická osoba by měla mít možnost říct: já se nechci soudit, já nevím, jak to bylo, jestli se ten můj zaměstnanec toho opravdu dopustil. Jsme na začátku trestního řízení, uznávám, že nějaké pochybení by nastat mohlo, a jsem proto připravená nést za to nějaké následky v podobě například finančního postihu,“ zdůraznil společník kanceláře Gřivna & Šmerda Tomáš Gřivna.
Hana Drápelová z advokátní kanceláře Becker a Poliakoff pak nabídla pohled na dopady zákona v souvislosti se získáváním veřejných zakázek. „Naše zkoumání dospělo k závěru, že obsahem normy je zákaz uzavírat smlouvy pro odsouzené právnické osoby nebo zákaz účastnit se zadávacích řízení. Z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek to vnímáme tak, že se to týká výhradně účastníka zadávacího řízení, ne dodavatele,“ upozornila. Pozastavila se rovněž nad tím, jaký je vlastně smysl trestu ve chvíli, kdy pravomocně odsouzená právnická osoba může nadále čerpat finanční prostředky z veřejných zakázek, a zmínila možnost narušení hospodářské soutěže za situace, kdy budou ukládány tresty skutečně významným soutěžitelům a dodavatelům, ať už stavebních prací dodávek nebo služeb. „Za mě to trh narušuje a automaticky navyšuje ceny zakázek.“
Kulatý stůl se uskutečnil v pondělí 12. června od 10:30. Živé vysílání běželo na webu ČTK ČeskéNoviny.cz, facebooku ČTK a dále také na portálech iDNES.cz, Novinky.cz a E15.cz.
Záznam z celé debaty u kulatého stolu můžete zhlédnout ZDE. Sestřih debaty pak naleznete pod odkazem ZDE.