syner.png

Digitalizace z pohledu realizace ve společnosti SYNER

Liberecký
3. 2. 2021

Letos je tomu 30 let, co společnost SYNER, s.r.o., vstoupila mezi stavební hráče a následně rychle zaujala přední postavení mezi tuzemskými největšími stavebními společnostmi. Na svém kontě má přes 700 dokončených projektů v hodnotě přesahující 60 miliard korun. I když řemeslná zručnost je stále k nezaplacení, v poslední dekádě do stavebnictví intenzivně pronikají nové technologie a trendy. Jednou z nich je metodika BIM, o které hovoří projektová manažerka SYNER Ing. Jarmila Dědečková a současně členka expertní skupiny Svazu podnikatelů ve stavebnictví.  

Jak byste vysvětlila metodiku BIM stavebnímu laikovi?

Metodika BIM (= Building Information Management) je 3D model stavby, který si s sebou nese kromě grafických informací i tzv. negrafické informace, tj. databáze. Před samotnou výstavbou vznikne detailně propracovaný grafický 3D model, chcete-li virtuální stavba, ke které v metodice BIM lze k jednotlivým prvkům 3D modelu přiřazovat různé informace, např. technické listy, manuál k údržbě, záznamy o revizích a další. Pak jako konečný uživatel budovy získám přesný zdroj podkladů a informací, které pro následný provoz potřebuji a během výstavby je využívá i dodavatel.  BIM modelu se také v nadsázce říká „virtuální dvojče stavby“.

V zahraničí se BIM využívá již několik let. Jaké kroky jste ve společnosti SYNER museli podniknout pro jeho zavedení?

Při získání prvních zakázek, které BIM využívají, jsme se museli nejprve zorientovat, jak BIM „funguje“, jaké informace z něj můžeme získat, jak lze s modelem pracovat a zda nám může práci usnadnit. Dalším krokem bylo vyhledání vhodných softwarových nástrojů pro práci s modelem a samozřejmě uvnitř společnosti napříč zainteresovanými odděleními přirozeně vznikl tým odborníků, kteří dnes s metodikou BIM běžně pracují.

Je aplikace BIM do stavebnictví důležitým krokem pro jeho budoucnost?

Domnívám se, že ano. Všechna odvětví se vyvíjejí, využívají moderní technologie a bylo by chybou, aby stavebnictví pokulhávalo. U velkých a technologicky složitých staveb je BIM ta správná cesta obzvlášť chce-li si firma zachovat konkurenceschopnost a mít nástroj ke zvyšování produktivity práce. Není to však tak, že by každá stavba musela nezbytně nutně BIM model mít. Uvidíme, jak BIM budeme hodnotit za 20 let.

Je pravda, že bez inovací, resp. digitalizace a používání moderních technologií se neobejdeme ani ve stavebnictví?

Ano, ani stavebnictví se bez moderních technologií neobejde. Naši technici například mnohem častěji využívají možnosti náhledů do digitální verze dokumentace než do té papírové. Je to mnohem rychlejší a přehlednější, pár kliknutí myší a máte to, co potřebujete. A když se k tomu ještě přidá BIM model, díky kterému vnímáte stavbu jako celek, byla by chyba a krok zpátky moderní technologie nevyužívat.  Dnes je na stavbě zcela běžné, že stavbyvedoucí namísto výkresů používá tablet s přístupem na cloudové úložiště.

Jak často BIM vyžadují investoři a liší se přístup privátního a veřejného sektoru?

BIM je čím dál tím víc „IN“. My se setkáváme především s investory z privátního sektoru, kteří chtějí pro správu svých budov využívat moderní technologie, a tedy chtějí BIM. Je však velice důležité, aby si už na začátku investoři uvědomili, co od modelu očekávají a jaké informace jsou pro ně zásadní.

Můžete uvést zkušenosti společnosti SYNER při použití metodiky BIM při výstavbě konkrétního projektu?

V současné době realizujeme novou administrativní budovu ČSOB v Hradci Králové, kde si investor, na základě svých zkušeností, nechal vypracovat BIM model. Model, po doplnění negrafických informací v souladu se skutečným provedením stavby, bude využívat pro svou správu a údržbu budovy. Při výstavbě primárně sice vycházíme ze 2D dokumentace vygenerované z modelu, ale informativní model máme k dispozici také. Díky modelu jsme se například dokázali v projektu rychleji zorientovat, máme možnost dohledat si potřebné informace, které se nepropsaly do 2D dokumentace, získávat informace o projektem nastavených parametrech konkrétních prvků, podnikat virtuální prohlídky budovy a detekovat kolizní místa.

BIM usnadní nejen výstavbu, ale i následnou údržbu objektu, jeho rekonstrukci a podobně. Chce to ale pravidelnou a podrobnou aktualizaci dat. Jsou na toto připravováni i investoři, respektive správci hotových budov?

Doufám, že ano a pokud zůstaneme u privátního sektoru, předpokládám, že si investoři BIM volí právě pro potřeby své správy a údržby budov. Vždyť celá metodika BIM je založena na tom, že virtuální dvojče to své reálné provází po celý životní cyklus stavby (tj. od první čáry, přes výstavbu, provoz až po demolici).

Ovlivní BIM cenu staveb, uspoří to náklady?

Pokud bude ve fázi projektové přípravy BIM model opravdu virtuální kopií skutečné budovy, která se v souladu s modelem bude realizovat, dá se předpokládat, že by ve výsledku k úspoře investičních nákladů dojít mělo. Zatím však nemáme přehled, jaká jsou reálná čísla u dokončených staveb, která BIM využívala a zda by tuto domněnku potvrdila či vyvrátila.

K popularizaci BIMu bude SPS v LK organizovat jednání asi v první polovině března, aby se s touto problematikou seznámila co nejširší stavařská, ale i další veřejnost.