Dostavba Dukovan je pro Vysočinu velkou příležitostí

Celý projekt potrvá více než 15 let a mluví se o investici okolo 400 miliard korun. Které stavební investice jsou již Krajem Vysočina realizovány a připravovány?

Vysočiny se týká především modernizace komunikací tak, aby byla zajištěna plynulá doprava a přeprava nadrozměrných komponent potřebných pro výstavbu nových bloků elektrárny. Investice do dopravní infrastruktury v regionu dosáhnou vyšších jednotek miliard korun. Aktuálně jde o výstavbu jihovýchodního obchvatu Jihlavy, konkrétně části Východ, která už se staví a hotová by měla být do podzimu 2025, a o obchvat Brtnice. Na něm už se také začalo pracovat, s předpokládaným termínem dokončení v roce 2027. Zmíněné stavby jsou financovány z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Další obchvaty, které Kraj Vysočina na objednávku státu postaví do konce roku 2028 a jejichž stavba se řeší a připravuje v řádech let, jsou obchvaty Zašovic, Okříšek a Slavětic. Klíčovým obchvatem v kategorii návozových tras pak bude také obchvat Velkého Meziříčí a Jinošova. Zmíněné stavby jsou v přípravné fázi tak, abychom je mohli realizovat ve stanoveném termínu. Nutno říci, že vedení Kraje Vysočina region na klíčové dopravní stavby dlouhodobě připravovalo. V okamžiku, kdy stát uvolní další finanční prostředky, můžeme zahájit stavbu obchvatu Zašovic a Slavětic. V tomto směru jsme si v žádném případě nenechali ujet vlak a nic jsme nepodcenili, stavby jsou konzultovány s městy i obcemi a budou pro region přínosem i po dostavbě jaderné elektrárny.

K dostavbě vznikla socioekonomická studie, která zmapovala její pozitivní i negativní dopady. Která zjištění považujete za pozitivní? S čím se bude potřeba popasovat?

Závěry studie se dotýkají řady tematických oblastí, od vlivů na populační vývoj obcí přes požadavky na dopravní infrastrukturu, školství, služby zdravotní a sociální péče až po problematiku bydlení, dopady na trh práce, firemní sektor nebo finanční příjmy obcí. Podle jejích závěrů se dostavba Dukovan v území pozitivně projeví například urychlením procesu zavádění inovací, digitalizace nebo automatizace, což povede k posílení konkurenceschopnosti celého regionu. Pomůže zmírnit dopady vylidňování nebo stárnutí území, podpoří rozvoj nové bytové výstavby i už zmíněné zkvalitnění silniční sítě v regionu.  Z očekávaných negativních dopadů studie upozorňuje například na riziko přetěžování stávající veřejné infrastruktury, prohloubení nedostupnosti ambulantní lékařské péče nebo zhoršení plynulosti provozu na silnicích, a to především v důsledku zvýšení intenzity nákladní dopravy. V některých lokalitách mohou místní obyvatelé vnímat snížení úrovně bezpečí v důsledku vyšší koncentrace nově příchozích obyvatel, včetně cizinců. Z pohledu vzdělávání a zaměstnanosti studie zmiňuje mimo jiné prohloubení nedostatku pracovníků s technickým vzděláním a potřebu přizpůsobovat nabídku vzdělávání potřebám firem v regionu.

Zdroj foto: ČEZ, a.s.

Očekávaný příchod téměř 10 000 nových obyvatel přinese zvýšené požadavky na bydlení, infrastrukturu a veřejné služby. Předpokládá se, že bude nutné postavit až 3 000 nových bytů. Je vám známo, jak se na to konkrétně připravují okolní města a obce?

Za Vysočinu si uvědomujeme významnou roli v koordinaci a podpoře příprav na požadavky, které s sebou výstavba přinese. Už nyní úzce spolupracujeme s vládou, obcemi i soukromým sektorem, abychom závěry zmiňované studie implementovali a realizovali potřebná opatření. Podle studie se očekává, že nejvíce nových obyvatel zamíří do oblastí Třebíče, Náměště nad Oslavou, Ivančic, Moravského Krumlova, Hrotovic a Jaroměřic nad Rokytnou. Tyto obce proto plánují rozšíření bytové výstavby a posílení veřejných služeb. Například Třebíč plánuje výstavbu 300 bytů a 50 rodinných domů pro pracovníky podílející se na dostavbě elektrárny. Obec Rouchovany zvažuje výstavbu nové bytovky a rozšíření kapacity mateřské školy o další budovu pro 25 dětí, aby uspokojila potřeby nových obyvatel.   

V návaznosti na studii budou vznikat akční plány pro dotčené oblasti, jako je např. bydlení, doprava, zdravotní péče nebo školství. Vysočina bude pravděpodobně nedílnou součástí jejich příprav. Jsou střední školy, jejichž zřizovatelem je Kraj Vysočina, připraveny na oživení zájmu o technické obory a jejich inovace?

Vezměme to postupně. Samozřejmě nezapomínáme na rozvoj regionálního zdravotnictví, průběžně modernizujeme objekty a vybavení Nemocnice Třebíč nebo výjezdové základny zdravotnické záchranné služby na Třebíčsku. Dlouhodobě také usilujeme o stabilizaci zdravotnického personálu v území a podporujeme rozvoj technických oborů vzdělávání na středních školách. V souvislosti se školstvím je klíčovým krokem rozšíření kapacit a nabídky studijních programů zaměřených na energetiku a související technické obory. Pokud to bude nutné, navýšíme kapacity středních škol na Třebíčsku tak, abychom zajistili dostatek kvalifikovaných pracovníků pro provoz rozšířené jaderné elektrárny, ale i další obory, po kterých se očekává poptávka. V tomto směru jsme velice aktivní už nyní.Společnost ČEZ dlouhodobě podporuje rozvoj studijního oboru energetika na Střední průmyslové škole v Třebíči, kde využijeme 15 milionů korun na modernizaci vybavení a stavební úpravy školních objektů. Funguje i spolupráce s vysokými školami. Vysoká škola polytechnická Jihlava nabízí jak technické, tak zdravotnické obory a VUT v Brně v roce 2024 otevřelo nový studijní program zaměřený na jadernou energetiku a ionizující záření. Je navržen tak, aby připravil specialisty pro jaderný průmysl, včetně potenciálního zaměstnání v Dukovanech.

Co vám pomáhá znovu nabrat sílu a načerpat energii?

Času v tak odpovědné funkci, jako je post hejtmana, zbývá málo. Když se najde, věnuji se rodině. Před devíti lety jsem hledal koníček a našel jsem ho ve včelaření. Když počasí dovolí, rád si čistím hlavu při práci v lese, jezdím s dětmi na kole, a aby těch koníčků a zvířat nebylo málo, pořídili jsme si (tedy spíše děti) papoušky, které budeme na jaře přemisťovat do venkovní voliéry. Vedle toho hejtmanského vedu úplně obyčejný život.