Jaroslav Habrnal: Polovinu života pracujete na svoje dobré jméno, tu další pracuje ono na vás

Můžete blíže představit vaši společnost?

Za názvem MS-projekce se skrývá návaznost na předchozí podobu firmy, která názvem Moravské stavby navázala na společnost Pozemní stavby. Z její projektové složky naše projekční kancelář vznikla. Mezi současnými 10 pracovníky projekce je stále ještě několik bývalých projektantů Pozemních staveb. Teprve mnohem později se zkratka MS stala známou a používanou i pro MS kraj nebo stavební portál MSSTAVBY.  

Kde vaše společnost sídlí?

Počáteční existence v pronajatých prostorách byla omezující pro rozvoj firmy. Velmi dobrým rozhodnutím se tak dnes jednoznačně ukazuje nákup vlastního objektu v ulici Erbenova v Ostravě-Vítkovicích, i když tehdy, v době před rokem 2000, to byla lokalita jen pro odvážné. I samotná budova, ze které bylo už z přízemí vidět na nebe, by většinu kupců odradila. Ale naše průzkumy potvrdily, že ji lze úspěšně rekonstruovat. Citlivou a nákladnou obnovou prošla i secesní fasáda a budova je dnes ozdobou Vítkovic. A postupně, se zachováním a ošetřením vzrostlé zeleně, jsme vylepšili i venkovní prostory, takže ikonické posezení „POD KAŠTANEM“ již několikrát hostilo i zasedání KR SPS.  

Na co se vaše společnost zaměřuje?

Dříve jsem pracoval jako statik v podnikové projekci stavební firmy, kde bylo hlavním úkolem upravovat vzletné projekty slavných architektů do podoby, která se dala postavit. A v podstatě u tohoto jsme zůstali. Specializujeme se na staticky náročné rekonstrukce, které od zaměření, průzkumů, koncepcí a stavebních projektů dovádíme až po realizovatelné stavební detaily. Zakázek v této oblasti je tolik, že bohužel musíme práci i odmítat. Hodně sil nás stojí inženýring, na který máme specializované oddělení. Zdá se mi, že požadavků účastníků řízení stále přibývá, povolit stavbu je těžší a těžší, normální stavebník to prakticky sám nesvede.  Nevyhýbáme se ani dodavatelské dokumentaci. Pro firmu Zlínstav, která rekonstruovala bývalá městská jatka na galerii PLATO, jsme staticky spočítali a vykreslili dokumentaci pro náročné bourání nosných stěn. Zde je potřeba pochválit techniky Zlínstavu, zejména mladého stavbyvedoucího Jiřího Lovase. Dokumentace bourání a podepírání perfektně nastudovali a složitou realizaci zvládli bez nejmenších problémů.    

Mezi konstrukčně zajímavé projekty lze bezesporu zařadit i budovu vašeho sídla v Ostravě.

Stropy nad přízemím jsou dřevobetonové, betonáž probíhala za provozu kanceláře projekce v přízemí (vcelku beze škod). Poté následovala betonáž čistě monolitických železobetonových stropů pod půdou, dimenzovaných i pro přenos osamělých sil od sloupků, takže celé podkroví bylo uvolněno pro vestavbu bez vazných trámů, vzpěr a kleštin. Krov byl doplněn o na místě vyráběné sbíjené dřevěné vazníky z běžných prken. Práce prováděli sami pracovníci projekce za pomoci ukrajinských brigádníků. 

Mezi zajímavé stavby patří i statický výpočet a dokumentace krovu pro zastřešení tehdejší ruiny Slezskoostravského hradu, že?

Střecha má nepravidelný zborcený tvar, krov v podstatě levituje nad zdivem, podpěry jsou pouze v místech, která připustili památkáři. Zajímavou stavbou zase z jiné oblasti je nedokončené a roky chátrající sídlo KV KSČ v Ostravě, po dostavbě dle projektu známé jako SKELET.  

A co projekt rekonstrukce městských jatek pro potřeby městské galerie současného umění PLATO?

Zde jsme si poprvé (a doufám, že i naposled) vyzkoušeli spolupráci se slavným architektem ze zahraničí.  

V čem byla obnova náročná?

Zakázku na rekonstrukci nakonec získala polská kancelář KWK Promes, vedená architektem Robertem Koniecznym. Původní spolupráce na zajištění inženýringu přerostla ve vypracování komplexních projektů pro povolení a realizaci stavby. Architekti navrhli velmi smělé konstrukční zásahy do budovy. Požadovali značné volné rozpony výhodné pro výstavní sály. Zcela mimořádným zásahem bylo zřízení obrovských otočných betonových vrat v nosných stěnách historické stavby. Jejich otevírání je zajištěno motorem umístěným v nově zřízeném podzemním bunkru.  

Toto řešení je evropským unikátem.

Uvedenými požadavky však byly do již tak chatrné historické stavby vneseny obrovské působící síly, které by nevydržela. Proto bylo nutno provést detailní statický výpočet, jehož výsledkem je zesílení kritických míst pomocnou ocelovou konstrukcí v kombinaci se založením určených konstrukcí na mikropilotách, protože podloží stavby je poměrně nekvalitní – stavba se nachází v blízkosti bývalé městské stoky s kontaminovaným okolím. Mikropiloty o průměru 16 cm a délce až 7 m je možno zřizovat i uvnitř budovy, protože vrtací stroj pro ně je poměrně malý a projede běžnými dveřmi. Tím se podařilo vyřešit náročnou statiku stavby. Aby byly potvrzeny všechny předpoklady statika, byly na objekt osazeny fixní měřicí body a objekt je trvale geodeticky sledován. Výsledky měření ukázaly dobrou shodu chování stavby s matematickými výpočty statika.  

A jaká byla spolupráce s polskými architekty?

Evropsky proslulý autor návrhu stavby Robert Konieczny je skvělý odborník na vizuální návrh budovy i důsledné řešení detailů jejího provedení. Je protagonistou tzv. „pohyblivé architektury“, kdy se pohybují velké části stavby, což je u běžných budov naprosto nezvyklé. U těch si naopak všichni přejí, aby stavba pevně stála. Realizace jeho smělých záměrů je velkou výzvou i pro zkušeného statika. Velkým problémem však je, že architekti obecně – a ti polští zejména – pracují na projektu až na poslední chvíli, nepřipouštějí si blížící se termíny a jsou ochotni udělat v projektu zcela zásadní změny těsně před dokončením. Tím se do složité vazby jednotlivých profesí v projektu vnese chaos, s nímž se pak během realizace ztíženě pracuje. Jenom díky dobré souhře a operativnosti celého projekčního a realizačního týmu se povedlo stavbu zvládnout.  

Staticky velmi zajímavým projektem je záchrana krovu hambálkové soustavy s vloženou výměnou.

Budova se nachází na nádvoří karvinského zámku.Této akci jsme se věnovali na podnět NPÚ, protože původní projekt počítal s demolicí krovu. Provedli jsme pečlivé modelování a odladění konstrukcí krovu a řadu analýz. Ty potvrdily mistrovství starých stavitelů, kteří tuto odvážnou konstrukci navrhli s minimem podpěr. S pomocí moderních sanačních prostředků – dvouzávitových šroubů – jsme navrhli skoro neviditelné zesílení krovu umožňující potřebné zateplení střechy.  

Jaké nové projekty připravujete?

Kromě řady běžných prací pro město Ostravu, Havířov a společnost Heimstaden pracujeme i na dvou hodně zajímavých projektech.  

Prvním je dostavba proluky na křižovatce ul. Nádražní a Českobratrská vedle konzervatoře v Ostravě, je to tak?

Kromě náročné statiky (založení, podzemní podlaží, superkonstrukce nad 1. NP pro vynesení horní stavby nad volný prostor) je nesmírně náročné povolování takových staveb, kdy na dlouho opuštěné území „vtrhnou“ stavitelé sítí a je velký problém (při normou garantovaných ochranných pásmech) je přemístit do rozumného prostoru. Toto je jeden z problémů pro nebohé investory, kdy „síťaři“, aniž by v území vlastnili jakýkoliv pozemek, vlastníkovi bezplatně komplikují život.  

Tím druhým je výstavba obchodního koridoru mezi Svinovskými mosty a vlakovým nádražím?

Tento uzel je největším železničním nádražím v Ostravě a budoucí jedinou zastávkou připravované rychlodráhy. Původně neutěšená oblast s obávaným „psychedelickým“ chodníkem se promění v bezpečnou krytou komunikaci přes koridor plný obchůdků a restaurací. Začíná novými pojízdnými schody z horního plata zastávky Svinovských mostů a končí posezením na zahrádce přímo u vstupu do podchodu na nástupiště.  

Jaký máte názor na současné stavebnictví a jeho vývoj?

Zde se budu poněkud lišit od všeobecně panujícího pesimismu. Pramení to asi z toho, že už (díky osvícenému Pavlu Ševčíkovi) osmnáctý rok zastupuji SPS v komisi Stavby roku MS kraje. Mám tak možnost každý rok vidět 40–50 nejlepších krajských staveb. A vždycky znovu žasnu, jak pečlivě a odvážně k budování svých nových prostor přistupují jednotliví komerční investoři, jak krásné a skvěle vybavené výrobní a inovační prostory vznikají. Žasnu, jak se starostové obcí skutečně „starají“ o své „vesničky střediskové“ (a to vč. statutárních měst), jak usilují o zlepšení života občanů, jak těžce dávají dohromady prostředky z nejrůznějších programů a dotací. A obdivuji i stavebníky, kteří budují svá sídla pro hezký život a neváhají se o skvělé výsledky podělit s ostatními a pustit si do soukromí i členy poroty. A mohu s potěšením i konstatovat, že stavební firmy staví lépe a lépe, úroveň stále stoupá a k dispozici je i řada špičkových materiálů, o které už není nouze.  

Jaké vidíte hlavní problémy ve stavebnictví?

Kromě již zmiňované nesmrtelně rostoucí „byrokracie“ vidím problém i ve stále starších a starších pracovnících, které vídám na stavbách. Fachmani nějak zestárli a mladí se moc nehrnou, kde jsou ty doby, kdy jsme na Pozemních stavbách měli vlastní učiliště a učni už dostávali slušný plat, což byla oproti věčně „chudobným“ studentům na gymnáziu dobrá motivace. A těch pár Ukrajinců to na stavbách těžko vytrhne.            

Jak řešíte problém pracovníků v projekci?

Jak říká zkušený stavební podnikatel Bob Raška z SPS v Třinci, je potřeba se k lidem dobře chovat, udržet osvědčené pracovníky a aktivně získávat nové. Mně osobně se vyplatilo vyzkoušet studenty, mnohdy kamarády dětí, už na brigádách při studiu. Některé odradí kancelářská práce, bez níž projektovat nelze, jiné nadchne prestiž kvalitní projekce a šance být členem fungujícího a (neskromně řeknu) váženého týmu. Každý projektant a stavebník se může dětem pochlubit, na čem krásném se podílel a co po nás zůstane dalším generacím. A když studenti vypracovávají pod vedením odborníků z praxe úspěšné diplomové projekty, je velmi pravděpodobné, že už v projekci zůstanou.