Stanovisko Svazu podnikatelů ve stavebnictví k návrhu poslanců Ivana Bartoše, Martina Kupky, Věry Kovářové, Jana Jakoba, Marka Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (sněmovní tisk č. 63)

K návrhu uplatňujeme nesouhlasné stanovisko.

Nesouhlasné stanovisko je odůvodněno následovně:

1. Svaz podnikatelů ve stavebnictví podporoval přijetí nového stavebního zákona. Chápeme, že zákon, tak jak byl přijat v minulém volebním období, může vyvolávat kontroverze, zejména proto, že jde o poměrně velkou reformu stavebního práva přinášející značné změny. Nicméně jsme přesvědčeni, že nový stavební zákon je kompromis projednaný napříč odbornými svazy, resorty a veřejností. Nový stavební zákon vnímáme jako přínos. Naopak současný stav povolovacích procesů hodnotíme jako neúnosný a neakceptovatelný. Odklad účinnosti zákona konzervuje současný zcela nevyhovující stav.

2. Rozumíme tomu, že ambicí autorů návrhu je přijetí komplexní novely nového stavebního zákona ještě před nabytím jeho účinnosti pro většinu staveb. Je zřejmé, že některé otázky, které nový stavební zákon řeší, mohou být řešeny i jiným způsobem a že lze znovu otevřít debatu o některých institutech. Obáváme se však, že tato debata může být poměrně dlouhá, hledání nových kompromisů bude obtížné a při znalosti lhůt legislativního procesu se jeví jako zcela reálné, že věcná novela nebude připravena a schválena tak rychle, aby mohla být implementována v době odložené účinnosti stavebního zákona. Tato situace si může vyžádat další odklady, a tím posunout reformu stavebního práva o několik let. Vzhledem k nevyhovujícímu současnému stavu by postupné odkládání reformy mohlo mít značné socioekonomické důsledky.  

3. Odložení účinnosti nového stavebního zákona, aniž by bylo známo, jaké konkrétní změny již přijaté úpravy budou následovat, přináší značnou míru nejistoty. Nejisté prostředí nesvědčí plánování investic, plánování stavební výroby, ani implementaci inovací a nových přístupů zejména v oblasti bezpečnosti a ekologie, protože právě ty vyžadují investice, a tedy stabilní systém.  Obáváme se, že odklad účinnosti nového stavebního zákona bez předložení jasné koncepce jeho úprav a harmonogramu jejich přijetí s deklarací široké politické podpory povede k další stagnaci povolovacích procesů a zpomalení stavební výroby.  

4. Co se týče vyhrazených staveb, hrozí dle našeho názoru riziko, že právě tyto nejstrategičtější stavby nezbytné pro fungování ekonomiky České republiky budou návrhem negativně zasaženy. Nový stavební zákon předpokládal komplexní reformu stavebního práva včetně reformy institucionální. Vyhrazené stavby potom měly být součástí tohoto systému. Reforma nebyla koncipována tak, aby vyhrazené stavby mohly v novém režimu fungovat zcela samostatně odděleně od ostatních staveb, tedy že by nový sytém měl fungovat pouze pro vyhrazené stavby. K tomuto účelu nebyly zpracovány potřebné analýzy dopadů takové regulace ani procesní studie. Není tedy známo, zda povolování vyhrazených staveb může a zda bude v předpokládané legislativní situaci úspěšně pokračovat. Navíc množina vyhrazených staveb nebyla nikdy koncipována s cílem vytvoření tak výrazné hranice mezi ní a zbytkem staveb. Není vyřešena například otázka hmotného práva – pro vyhrazené stavby by měla platit nová vyhláška obsahující obecné požadavky na stavby, zatímco pro ostatní stavby zřejmě bude platit úprava původní. Dálnice tedy budou mít jiné hmotněprávní požadavky než silnice první třídy atp. Problematické situace budou vznikat například i při přechodu úředníků do nové stavební správy za účelem povolování vyhrazených staveb. Budou zřejmě existovat stavební úřady, které se budou muset rozdělit a část úředníků přejde do nové stavební správy a část zůstane ve struktuře původní (např. odbor, který podle liniového zákona povoluje dálnice a silnice první třídy se bude muset rozdělit na dvě části) to samé bude platit pro přechod úředníků z dotčených orgánů. Vzhledem k nejistotě, která ohledně nové stavební správy panuje (není znám konečný legislativní plán a není známo, zda je tento koncept novou vládní koalicí vůbec podporován), zřejmě nelze očekávat, že při vyčleňování úředníků, kteří do nové stavební správy přejdou jako první k řešení vyhrazených staveb, půjde skutečně o elitu daných úřadů. Spíše se nabízí myšlenka, že k přechodu budou vybráni úředníci, o které na původním působišti není takový zájem. Tento postup ve vztahu k nejprioritnějším stavbám této země zjevně není příliš přínosný.

Proto pokud bude princip přednostního nabytí účinnosti nového stavebního zákona pro vyhrazené stavby podpořen, silně doporučujeme alespoň zvážit předefinování vyhrazených staveb tak, aby byla výše uvedená rizika zmírněna (např. doplnit do definice silnice první třídy)   

 V Praze 13.12.2021  

Ing. Jiří Nouza