Infividuální rozhovory k projektu

Green Deal bývá často označován jako příležitost pro inovace, transformaci i udržitelný růst. Jenže v praxi průmyslových podniků to tak jednoznačné není. Ing. Roman Blažíček, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a jednatel společnosti LASSELSBERGER, s.r.o., mluví o zelené transformaci bez iluzí a se zkušeností z energeticky náročné výroby.

Rozhovor byl veden jako součást Závěrečné zprávy ke klíčové aktivitě PODPORA ADAPTACE ODVĚTVÍ NA ZMĚNY A DOPADY VYPLÝVAJÍCÍ Z PŘIJATÝCH OPATŘENÍ A CÍLŮ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, v rámci projektu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“.Tuto klíčovou aktivitu řeší bipartitní platforma BP/STAVEBNICTVÍ, kterou společně tvoří Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Odborový svaz Stavba ČR. V rámci platformy hledají odpovědi na aktuální výzvy, které s sebou přinášejí klimatické změny, environmentální cíle a přijatá opatření – a jak na ně reagovat, tak, aby odvětví stavebnictví bylo nejen připravené, ale zároveň i konkurenceschopné a udržitelné.

• Rozhovor byl veden za účelem poskytnutí zpětné vazby sociálních partnerů a k ověření a prezentaci výsledků dané klíčové aktivity, a to pomocí odpovědí na otázky otevřeného i sugestivního typu zpracovaných redaktorem. Před provedením rozhovoru byl dotazovanému elektronicky zaslány k prostudování a k seznámení závěrečné výstupy a doporučení sociálních partnerů v rámci klíčové aktivity č. 2 řešeného projektu.
• Lze konstatovat, že výsledky klíčové aktivity a zjištění z rozhovoru jsou ve vzájemné shodě, čímž byly ověřeny a potvrzeny předpoklady závěrečných výstupů a doporučení sociálních partnerů v rámci tohoto projektu. Rozhovory jsou reprezentativním výstupem odvětví.

1.    Existují dvě skupiny lidí, ti, co jsou přesvědčení, že Green Deal je příležitost, kterou pokud firma včas využije, tak z ní může profitovat. Ta druhá říká, že Green Deal přináší spousta negativ, která není možné opomíjet. Jaký je Váš názor? Která skupina je Vám blíž?  

Green Deal je určitě příležitost, ale pro konkrétní okruh podnikatelů, kteří tento nový business model vymysleli a připravili. Brát jedné skupině a rozdávat jiné skupině je minimálně nestandardní. A rozhodně neplatí, že všichni, kteří tuto tzv. příležitost včas využijí, z ní mohou profitovat. Já spíše preferuji tradiční tržní princip s minimálním regulatorním zasahováním do podnikání. Z toho jasně plyne, do které skupiny patřím.  

2.   Využíváte nějakých konkrétních výhod, které Green Deal přinesl? Jakých?

Naše firma vyrábí stavební hmoty a patří mezi energeticky náročná odvětví. K zásadním výhodám Green Deal patří nejrůznější dotační programy s cílem úspor ve spotřebě energií a snižování emisí skleníkových plynů. V energeticky náročných výrobách vždy byla, je a bude priorita mít co nejnižší spotřebu energií, a to i bez Green Deal. Proto naše odvětví používá a investuje do technologií s nízkou spotřebou energií. A pokud Green Deal nabízí podporu v podobě dotací, tak ji samozřejmě využíváme. Je ale třeba si říci, že bychom do těchto technologií investovali i bez Green Dealu.  

3.   Jak se připravujete na implementaci změn v odvětví, které vyplývají z přijatých opatření a Green Deal? Co Vám nejvíce přidělává vrásky na čele?

Některé věci jdou přirozeně a jsou součástí každodenního podnikání. Jiné, jako např. regulace nám rozhodně přidělávají vrásky, protože nepomáhají ani podnikání. Bohužel nepomáhají ani životnímu prostředí, spíše naopak. Mnoho regulatorních opatření vyžaduje také přípravu ze strany regulátora, a ta je žalostná.

4.    Jste součástí Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), který je zároveň členem Federace evropského stavebního průmyslu. Jak se na implementaci Green Deal ve stavebnictví dívají ostatní evropské firmy?

Rostoucí regulace a byrokracie v podnikání nedělá radost nikomu v tuzemsku ani v zahraničí. Strašně moc záleží na lokálních podmínkách v v konkrétní zemi. I když všichni žijeme v Evropě, tak podmínky v podnikatelském prostředí se v jednotlivých zemích diametrálně liší. Ve východní Evropě máme typicky zastoupený především energeticky náročný průmysl, na druhé straně v Dánsku nebo Holandsku mnoho podobných průmyslových podniků nemají a jejich pohled může být, a také je, rozdílný. 

5.    Jaké kroky doporučujete k zachování konkurenceschopnosti českých firem?

Konkurenceschopnost firem můžeme zachovat jedině tak, že zajistíme, aby základní podmínky pro podnikání českých firem byly srovnatelné s těmi zahraničními, především mimoevropskými. K zachování konkurenceschopnosti nám chybí např.:  

• Dostupnost a přístup k udržitelným zdrojům energie,  
• srovnatelné ceny energií, 
• přístup k financování na míru, 
• srovnatelné podmínky v souladu s enviromentálními a sociálními normami, 
• snížení a zjednodušení administrativní zátěže.  

6.    Umíte si představit, že 100 % základních surovin bude jednou pocházet ze zemí mimo EHP?

Představit si to umím, ale také vím, že pokud by to nastalo, tak výstavba v Evropě se stane neudržitelnou a dramaticky vzrostou ceny stavební výroby. To je scénář, který snad nikdo z nás nechce. A to je přesně role státu, který musí vyhodnotit priority a podle nich nastavit zákony. Současné nastavení nás v Česku vede do surovinové pasti.  

7.    Existuje už v tuto chvíli nějaká surovina, která není k dispozici nebo se ekonomicky nevyplatila vyrábět (těžit) v EU a musíte ji dovážet ze zemí mimo EHP?

Většina surovin pro stavebnictví má regionální charakter, tzn. že se spotřebovává co nejblíže k místu její těžby. Bohužel v řadě lokalit v Česku zásoby takovýchto surovin klesají, nová těžba není z nejrůznějších důvodů povolována a hrozí, že se budou v blízké budoucnosti vozit základní stavební suroviny ze vzdálených regionů. To povede k prodražování stavební výroby.  

8.     Pomáhá stát firmám působícím ve stavebnictví s odrazem na zvýšené náklady díky Green Deal?

O žádné pomoci státu směrem k firmám působícím ve stavebnictví nevím.V případě, že pro naše dlouhodobě plánované investice právě v době její realizace nabízí stát nějaký dotační program, tak ho využijeme. Ale rozhodně neinvestujeme proto, že zrovna někdo vypsal dotační program. Abychom byli v podnikání úspěšní, udrželi pracovní místa a mohli jsme se rozvíjet i do budoucna, musíme hodnotit naše investice nejen z enviromentálního hlediska, ale také z ekonomického pohledu a konkurenceschopnosti.   

9.    Jaký je Váš názor na vývoj cen energií a emisních povolenek z pohledu průmyslové výroby?  

Jak jsem již řekl, ceny energií pro energeticky náročný průmysl jsou klíčové pro jeho konkurenceschopnost. Poslední 3 roky nám ukázaly, jak rychle můžeme zmizet nejen z mimoevropských trhů, ale také z trhu domácího. Koncový spotřebitel se při výběru materiálu nezajímá, jaká je naše uhlíková stopa, jeho základní otázka je, jaká je cena a jak se mu výrobek líbí. Pokud chceme vážně mluvit o konkurenceschopnosti ve vztahu ke Green Deal, tak musíme vzít v úvahu všechny dodatečně vyvolané náklady regulací prostřednictvím Green Deal. A pokud nedojde ke korekci a jinému nastavení, bude to pro evropský průmysl devastující.