Infividuální rozhovory k projektu

V rámci projektu CZ.03.1.03/00/22_001/0000890 „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“ bylo zpracováno Stanovisko sociálních partnerů k vybraným tématům – evropská minimální mzda, inflace a dopady zvyšování mezd a nový stavební zákon. Na základě tohoto stanoviska jsme oslovili Karla Hniličku, dlouholetého člena komise kolektivního vyjednávání, aby připojil svůj pohled a doplnil jej o zkušenosti z praxe.  

Rozhovor byl veden jako součást Závěrečné zprávy ke klíčové aktivitě PODPORA SOCIÁLNÍHO DIALOGU A TVORBY STRATEGICKÝCH ODVĚTVOVÝCH DOKUMENTŮ ČINNOST SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ, v rámci projektu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“.

Tuto klíčovou aktivitu řeší bipartitní platforma BP/STAVEBNICTVÍ, kterou společně tvoří Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Odborový svaz Stavba ČR. Oba sociální partneři v rámci platformy hledají společná stanoviska a řešení ve snaze podpořit rozšiřování vedení sociálního dialogu na úrovni podniků/organizací v odvětví Stavebnictví zpracováním podpůrných materiálů na vybraná témata. 

1   Evropská minimální mzda

Ve stanovisku sociálních partnerů se uvádí, že evropská minimální mzda představuje zásadní nástroj pro zajištění důstojných pracovních podmínek a zároveň vyžaduje posílení kolektivního vyjednávání. Jakou roli podle Vás sehrává kolektivní vyjednávání při zavádění evropské minimální mzdy ve stavebnictví?

Velmi zásadní. Je potřeba zrušit rozdíly výdělků v rámci EU a to především v zemích bývalého východního bloku. Považuji tyto státy více za novodobé kolonie než za právoprávné členy EU. Za stejnou práci – stejná mzda. Toto se ovšem netýká jen minimální mzdy, ale i průměrné mzdy, průměrných důchodů atd.  

2   Inflace a dopady na pracovní podmínky

Stanovisko k inflaci upozorňuje, že růst cen ohrožuje konkurenceschopnost firem a zároveň snižuje kupní sílu zaměstnanců, což vede k tlaku na zvyšování mezd. Jaký dopad má podle Vás inflace na vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách v odvětví stavebnictví?

Zde odpovím otázkou. Jaký dopad má inflace na samotné občany, v tomto případě zaměstnance ve stavebnictví a jejich rodiny?  

3   Vnímání směrnice o evropské minimální mzdě

Podle stanoviska je evropská směrnice příležitostí k pozitivnímu posunu v pracovních podmínkách a stabilitě sektoru. Vnímáte směrnici o evropské minimální mzdě spíše jako příležitost, nebo jako komplikaci pro české stavebnictví?

V každém případě jako poslední možnost udržet zbytek odborníků ve stavebnictví. Vinou nezodpovědného řízení firem od devadesátých let odešlo ze stavebnictví desetitisíce spolehlivých odborníků.        

4   Kolektivní vyjednávání a zapojení zaměstnavatelů

Ve stanovisku se zdůrazňuje, že pro úspěšnou implementaci evropské minimální mzdy je klíčová aktivní a strukturovaná spolupráce zaměstnavatelů, odborů i státu. Jaké nástroje nebo kroky by podle Vás mohly pomoci zvýšit zapojení zaměstnavatelů do kolektivního vyjednávání?

Jen apelem na jejich zodpovědnost a čest, nic jiného mě nenapadá.  

5   Nelegální práce a subdodavatelské řetězce

Stanovisko upozorňuje na časté obcházení pravidel, zejména prostřednictvím subdodavatelských vztahů a nelegální práce. Setkáváte se často s těmito problémy? Jaké navrhujete řešení?

V dnešní době, kdy tento stát povolil pracovní agentury, což považuji jen za obchod s lidmi, těžko něco řešit.

6   Odměňování učňů a mistrů odborného výcviku

Podle stanoviska je klíčové zavést spravedlivou odměnu i pro učně, aby byl obor atraktivnější. Jak by podle Vás měla vypadat motivační odměna pro učně i mistry odborného výcviku ve stavebnictví?

Mistři – průměrný učitelský plat. Učeň – v případě 100 % docházky v daném měsíci paušálně 15 % průměrné mzdy ve stavebnictví + 5 % dle studijních výsledků.  

7   Nový stavební zákon

Stanovisko hodnotí nový stavební zákon jako klíčový krok k zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů, digitalizaci a zvýšení právní jistoty. Co považujete za největší přínos, nebo riziko nového stavebního zákona pro zaměstnance i zaměstnavatele ve stavebnictví?

V případě, že bude vše funkční, beru to jako přínos. Ovšem v případě, že bude novela nefunkční, je to obrovské riziko – a to nejen pro zaměstnance, zaměstnavatele, ale i pro stát.    

Rozhovor s Karlem Hniličkou doplňuje Stanovisko sociálních partnerů k řešenému tématu a potvrzuje jeho klíčové závěry – nutnost posílení kolektivního vyjednávání, férového odměňování a efektivní legislativní podpory sektoru stavebnictví.