Od dat k dokonalému střepu: Jak digitalizace a umělá inteligence mění výrobu keramiky
Digitalizace, automatizace a umělá inteligence dnes zásadně proměňují průmyslovou výrobu napříč obory. Výjimkou není ani keramický průmysl, kde moderní technologie pomáhají zvyšovat efektivitu výroby, stabilitu procesů i kvalitu finálních výrobků. O tom, jak se digitální nástroje a umělá inteligence uplatňují při výrobě keramických obkladů a dlažeb společnosti LASSELSBERGER, jsme hovořili s vedoucím manažerem jakosti Ing. Jaroslavem Šafránkem.
Digitalizace ve výrobě keramických dlažeb a obkladů dnes zasahuje prakticky celý proces – od příjmu surovin přes jednotlivé výrobní operace až po finální třídění výrobků. Díky systematickému sběru a vyhodnocování dat se stala jedním z hlavních pilířů stabilní a efektivní výroby. Analýza velkého množství informací pomáhá lépe plánovat výrobu, zvyšovat kvalitu produktů a v případě problémů umožňuje rychle reagovat na základě aktuálních dat.
Celý proces začíná ukládáním informací o vstupních surovinách. Informace o jejich vlastnostech získané následnými rozbory umožňují výrobní proces stabilizovat a předvídat dopad případných odchylek na další fáze výroby. Díky této „předpřípravě“ se výrazně snižuje riziko vzniku vadných výrobků.
Ve fázi přípravy hmot a glazur se sbírají informace o chodu jednotlivých zařízení. Vyhodnocení těchto dat dokáže včas identifikovat nestandardní chování strojů ještě před vznikem poruchy. To umožňuje plánovat údržbu s předstihem a předcházet neplánovaným odstávkám i výrobním prostojům.
Obdobně funguje digitalizace také na lisovně. Data o provozu strojů a výsledcích mezioperačních kontrol se ukládají do sdílené databáze, kde lze sledovat jejich aktuální technický stav a současně efektivně kontrolovat kvalitu vyráběných polotovarů. Také v dalších fázích výroby – při glazování, výpalu a třídění – je cílem digitalizace maximalizace efektivity výrobních linek a zajištění jejich bezporuchového provozu.
Neméně důležité je zajistit kvalitu a správné zpracování získávaných dat, aby se minimalizovalo riziko chybných rozhodnutí. Ve výrobních závodech společnosti LASSELSBERGER se proto využívají pokročilé informační systémy typu MES (Manufacturing Execution System), které slouží k monitorování, řízení a sledování výrobních procesů. Jejich hlavním cílem je získávání a analýza dat vedoucí ke zvýšení efektivity výroby, vyšší kvalitě produktů a současně ke snižování nákladů.
Příkladem je systém MARTIA pro monitorování přípravny hmot, který sleduje stav mezioperačních skladů surovin a vybrané technologické a technické parametry. Systém IVAMS pak monitoruje klíčové parametry výrobních linek a v reálném čase vyhodnocuje a vizualizuje efektivitu výrobních procesů.
Pro přepravu polotovarů mezi jednotlivými středisky se využívají automaticky řízená vozidla AGV (Automated Guided Vehicles), navržená pro bezpečný transport materiálu v průmyslovém prostředí. Systém digitálního sběru dat navíc umožňuje pomocí číselného identifikátoru získávat informace o průběhu celého výrobního procesu v reálném čase.
Pro podporu údržby a správu skladů náhradních dílů využívá společnost LASSELSBERGER ve všech svých výrobních závodech v České republice informační systém Proce55. Díky propojení s centrálním podnikovým softwarem má společnost přehled o provozu jednotlivých strojů, spotřebě materiálů i dostupnosti náhradních dílů.
Významnou roli začíná hrát také umělá inteligence. Ta dokáže pracovat s obrovským množstvím dat – z jediné výrobní linky lze dnes získat miliony záznamů denně. AI umí rychle rozpoznávat trendy, odhalovat odchylky či skryté problémy a identifikovat příležitosti ke zlepšení, které by člověk bez technologické podpory jen obtížně zaznamenal.
Společnost LASSELSBERGER zároveň spolupracuje na zavádění AI chatbota typu ChatGPT pro potřeby údržby v průmyslovém prostředí. Výhodou tohoto řešení je omezení rizika tzv. halucinací, tedy vytváření nepřesných nebo smyšlených odpovědí. Toho je dosaženo trénováním chatbota na interní dokumentaci, jako jsou technické manuály, elektro schémata a další provozní podklady.
Do budoucna společnost zvažuje také testování humanoidních robotů, kteří se mohou samostatně pohybovat ve vymezeném prostoru. První aplikace budou zaměřeny zejména na provozy s vysokým podílem opakovaných činností.