MELANIE HÄNER-MÜLLER: Hrdost na svou profesi je klíčová

Má řemeslo i dnes stále zlaté dno?

Ano, samozřejmě, protože řemeslné dovednosti a schopnosti v mezilidských vztazích jsou i nadále žádané a nezbytné.

Ve svém sloupku v deníku „NZZ am Sonntag“ ze dne 26. října 2025 jste uvedla, že s učňovským vzděláním lze vydělat více než s akademickým vzděláním. Jak důležité je tento srovnání?

Pro naši svobodnou a fungující společnost je nezbytná možnost společenského vzestupu. Důležité je, aby tohoto cíle bylo možné dosáhnout i neakademickou cestou. Vzhledem k tomu, že děti akademiků jsou na našich univerzitách výrazně nadreprezentovány, je to důležitý prvek pro rovnost příležitostí. Za to vděčíme v neposlední řadě našemu dobrému duálnímu vzdělávacímu systému a propustnosti našeho vzdělávacího systému. Zároveň čísla ukazují, že u nás trh práce a odborné vzdělávání dobře spolupracují. Poptávka po odborných pracovnících existuje, odměňování je přiměřené a zaměstnanci jsou zjevně vhodní pro pozice, které zastávají.       

Do jaké míry je volba povolání ovlivněna finančními úvahami?

Příjem je důležitý, ale není jediným rozhodujícím faktorem. Pokud mají například rodiče zkreslenou představu o příjmových možnostech, může to vést k nesprávným informacím a radám a v konečném důsledku k nesprávným rozhodnutím jejich dětí. Proto jsou zapotřebí pravidelné průzkumy skutečných příjmových možností různých profesí, aby si určité profese zachovaly svou oblibu.

„Z univerzity do nezaměstnanosti“ zněl titulek v deníku NZZ ze dne 17. listopadu 2025. Prognózy pro různé akademické profese se zhoršují – umělá inteligence jim bere práci. Jak vnímáte tento vývoj?

S každým technologickým pokrokem dochází k dynamickým změnám na trhu práce – to je pokrok! To však v ideálním případě umožňuje zvýšení produktivity, které slouží společnosti jako celku. Nové je však závratné tempo, s jakým umělá inteligence tyto procesy spustila. Považuji však za chybné propadat panice. I v budoucnu budou potřeba pracovní místa v oblasti IT, jen se tito lidé budou muset ještě více specializovat.

„Řemesla přežijí revoluci umělé inteligence,“ říká se v řemeslných kruzích. Do jaké míry se na to lze spolehnout?

Ani v tomto případě neexistuje žádná záruka, jak ukázala minulost. Jedno je však jasné: řemeslnou zručnost a mezilidské interakce nelze umělou inteligencí tak snadno nahradit. Umělá inteligence však i v této oblasti přináší pokrok, například v robotice. Její dopady jsou v současné době ještě těžko odhadnutelné. Jisté je, že naše odborné vzdělávání vytváří základ pro velmi široké a mnohostranné řemeslné dovednosti. Umělá inteligence může řemeslná povolání dokonce zhodnotit a také usnadnit. Když si uvědomíme, že v budoucnu budeme pracovat déle, je to „dobrá zpráva“!

Jakou vazbu na naučené povolání, jakou identifikaci nebo jakou hrdost na povolání jste ve svých výzkumech zjistili?

Hrdost na povolání je klíčová a má přímý vliv na budoucí atraktivitu povolání pro nové učně. Nejenže v našem povolání trávíme hodně času, ale také jsme s ním neustále ztotožňováni: „Kdo jsi?“, „Čím se živíš?“ patří mezi nejčastější otázky. Ukazuje se, že zlepšení reputace, jako je například zlatá medaile na soutěži Swiss Skills nebo dokonce na World Skills, měřitelně zvyšuje poptávku po učňovských místech. V následujícím roce se uzavírá více učňovských smluv a méně jich je rušeno.

Na veletrzích povolání a podobných akcích je patrné, že rodiče, ale i učitelé se stále více zajímají o řemeslná povolání – mimo jiné i proto, že o nich mají jen málo představ. Jak by se to dalo zlepšit?

Průzkumy ukazují, že rodiče svým dětem většinou doporučují cestu, kterou si sami zvolili. Proto je důležité, aby i rodiče měli přehled o různých možnostech vzdělávání a dalšího vzdělávání. Vzhledem k rostoucí míře akademizace je o to důležitější poukazovat na tyto cesty a možnosti kariérního postupu v řemeslných profesích.

Studie Švýcarské federální vysoké školy pro odborné vzdělávání (EHB) provedená na žádost federální vlády ukázala, že 70 procent učňovských míst je ziskových. Jak lze tyto poznatky využít k tomu, aby se více podniků zapojilo do odborného vzdělávání?

Podniky si musí uvědomit, že investice do odborného vzdělávání se vyplatí již během učňovské doby, a je tedy atraktivní. Vzdělávání nesmí být pro podniky povinností, ke které jsou nuceny, ale musí být také rentabilní. Tlak na podniky se tak stává pozitivním signálem – vyplatí se to a je to prospěšné pro všechny.

Co si myslíte o tom, že by se učňům poskytlo více prázdnin a odborné vzdělávání by se tak v tomto ohledu přizpůsobilo gymnáziím?

U tohoto tématu se opět dostáváme k otázce atraktivity: Dodatečné náklady, které by vznikly v souvislosti s dalšími prázdninovými týdny, by oslabily motivaci a možnosti podniků nabízet učňovská místa. Pokud by se snížila rentabilita, mohlo by to mít katastrofální následky. Nicméně existují určité podniky, které svým učňům poskytují více prázdnin. Pokud to není nařízeno, ale je to založeno na dobrovolném principu, může to dokonce vést k soutěži mezi podniky o nejlepší učně.

Již nyní se objevují žádosti o absolvování učňovského vzdělávání na částečný úvazek, aby byla zajištěna rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Co to znamená? Co to vypovídá o příští generaci?

Nejsem zastáncem paušálního posuzování generací, natož jejich škatulkování. Faktem je, že se životní plány mění. To je výzva pro nás všechny. Rovnováha mezi prací a soukromým životem se skutečně stala důležitější a je stále častěji aktivně vyžadována. Stejně tak je faktem, že mnoho mladých lidí vyznává tradiční hodnoty a že dobré pracovní výsledky tvoří podstatnou část kvality života.

Rozhovor vyšel v obkladačském bulletinu Keramikweg 2/2026, ke sdílení poskytl Cech obkladačů ČR.