1.png

Česko zaspalo v digitalizaci pracovní imigrace. Poláci či Slováci nám přebírají 15 % nejlepších specialistů

Prezentace členů SPS
18. 6. 2026
Zatímco Polsko vyřídí příchod kvalifikovaného pracovníka z Filipín zhruba za dva měsíce a Německo od ledna 2025 přijímá žádosti o víza plně online, v Česku trvá celý proces přibližně půl roku. Mezi úřady a ambasádou stále putují papírové dokumenty, které se posílají poštou. Rychlejší jsou také na Slovensku či v Maďarsku. Kvůli tomu 15 % nejlepších kandidátů na Česko nečeká a přijímá nabídky od jiných států. Konkurencí pro Česko nejsou jen státy EU, ale také Jižní Korea, Japonsko a Spojené arabské emiráty. Chystaný program digitalizace bude reálně fungovat až od roku 2027 a neřeší největší problém, kdy v Česku pracovník nesmí nastoupit, dokud nejsou vyřízeny úplně všechny dokumenty. V ostatních zemích přitom stačí vyřídit jedno povolení a zbytek dokumentů se dořeší, až když je osoba v pracovním procesu. Ostatní země tak budou i nadále před námi a pro ty nejlepší zaměstnance nebudeme konkurenceschopní.

Půl roku čekání a papíry v obálkách na poště

Česko si jako strategickou zdrojovou zemi kvalifikované pracovní síly vybralo Filipíny a v rámci vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec je pro ně vyčleněna roční kvóta 10 300 míst. Ta se nedaří naplnit a jednou z hlavních příčin je pomalý, nedigitalizovaný proces. Od výběru kandidáta po jeho nástup do české firmy uplyne zhruba šest měsíců. Velkou část lhůty přitom spolkne fyzické předávání listinných dokumentů mezi firmami, úřady a zastupitelským úřadem.

„Filipíny jsou dnes paradoxně digitalizovanější než Česko. I přesto mezi naší kanceláří a ambasádou pořád putují fyzické papíry. Celý proces tak trvá půl roku a špičkový svářeč nebo elektrikář, o kterého se pere celý svět, tak dlouho čekat nebude. Řekne: promiňte, já potřebuji vydělávat, pojedu jinam,“ říká Jana Míčková Sladká, zakladatelka společnosti GrapeCare.

Přicházíme o 15 % pracovní síly

Filipínci jsou dnes nejrychleji rostoucí komunitou cizinců v Česku. Z přibližně 600 osob v roce 2015 jejich počet vzrostl podle aktuálních údajů filipínské ambasády na více než 16 tisíc. Míří především do strojírenství, na pozice svářečů, CNC operátorů a elektrikářů, dále do logistiky, stavebnictví a nově i do péče o seniory a zdravotnictví.

„Zhruba 15 procent úplně nejlepších kandidátů nám během půlročního čekání odejde jinam. Nejčastěji do Německa, Litvy, Lotyšska, Polska, ale také do Jižní Koreje, Japonska a Emirátů. Jsou to přesně ti lidé, které česká ekonomika nejvíc potřebuje. Nepotřebujeme jen ruce a nohy, potřebujeme kvalifikované profesionály a ti na pomalý stát bohužel nečekají,“ upozorňuje Jana Míčková Sladká.

Filipínci zachraňují český zbrojní průmysl Zájem firem o filipínské pracovníky přitom roste napříč všemi segmenty. Sílí poptávka v pohostinství a sociálních službách a nově dramaticky roste i ze stavebnictví. Nejvíce filipínských pracovníků stále působí ve strojírenství. Právě tady dochází ke generační výměně. Zkušení a kvalifikovaní specialisté odcházejí a na trhu je téměř není kým nahradit. Nejvíce je to cítit ve zbrojním průmyslu.

Se zvyšující se poptávkou a zároveň probíhající generační výměnou je pro podniky stále těžší najít zkušené zaměstnance. Filipínci se osvědčili nejen díky schopnosti rychle a snadno se integrovat, ale také svou pracovitostí a spolehlivostí. Pro mnoho firem je pracovní síla z Filipín nenahraditelná, “ říká Jana Míčková Sladká z GrapeCare.

„České stavebnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků a je zřejmé, že do budoucna si nevystačí pouze s domácí pracovní silou. Proto je nezbytné přistupovat k zahraniční pracovní migraci systematicky a dlouhodobě. Filipíny v tomto ohledu představují jednu z klíčových oblastí, odkud mohou do českého stavebnictví přicházet kvalifikovaní a motivovaní pracovníci,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Připravovaný program na digitalizaci ztrátu nedožene

Okolní státy v posledních dvou letech nábor ze zahraničí výrazně zrychlily a zdigitalizovaly. Polsko od 1. června 2025 přijímá žádosti o pracovní povolení výhradně elektronicky a papírová podání už úřady vůbec nezpracovávají. Podle zkušeností GrapeCare zvládne Polsko celý proces zhruba za dva až tři měsíce, tedy přibližně třikrát rychleji než Česko.

 

Více se dozvíte v přiložené tiskové zprávě zde

Nastavení soukromí a cookies

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit