sterk.jpg

Bude kámen a písek „podpultové zboží“?

Prezentace členů SPS
30. 11. 2023
Se stavebnictvím je velice úzce spjat těžební průmysl, a tak jsme se zeptali Ing. Roberta Zelníčka, generálního ředitele a člena představenstva akciové společnosti Českomoravský štěrk a místopředsedy Těžební unie, na aktuální situaci a na to, jak vidí budoucnost.

Je pravda, že polovina kamenolomů a pískoven do deseti let skončí?

Výhled do budoucna je nyní takový, že z výčtu aktivních kamenolomů a pískoven může být do deseti let dotěženo 40 až 50 procent ložisek, přičemž jeden provoz může využívat i více ložisek. Hrozí tedy, že pokud se nepovede v rozumném časovém horizontu rozšířit těžbu na již těžených ložiscích nebo neotevřeme nová, bude se kámen a písek muset dovážet. V některých regionech se tak již děje, například v blízkosti polských a slovenských hranic. Otázkou však je, zda tu budou možnosti dovozu surovin, jakým způsobem import navýší cenu suroviny a současně jak vlivem dopravy zatížíme životní prostředí.

Česká republika už nemá vlastní zásoby?

Česká republika má dostatek zásob surovin (kámen, štěrk, písky) nutných pro výstavbu strategických investic (dostavba dálniční sítě, stavba VRT, technická infrastruktura, energetická infrastruktura – jaderné elektrárny). Primárním problémem je délka a složitost povolovacího procesu – u nové pískovny může trvat 5–10 let a u kamenolomu více, řekněme 8–12 let. U kamenolomu mám však zkušenost pouze se znovuotevřením, to znamená, že šlo o kamenolom, jenž byl dočasně uzavřen a v minulosti byl aktivní. Naší společnosti se podařilo otevřít novou štěrkopískovnu Řípec (Veselí nad Lužnicí) ve druhé polovině roku 2021, a to po zhruba sedmi letech příprav. Jen pro doplnění, v tomto regionu byla ve stejnou dobu dotěžena pískovna Planá n. Lužnicí.

Aktuálně schvalovaná novela liniového zákona by ale měla proces urychlit. Nebo ne?

Ano, úkolem novely takzvaného liniového zákona je urychlení výstavby české dálniční, železniční, energetické a vodní infrastruktury. Sněmovna schválila jeho rozšíření a přejmenování na zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Nově se tedy bude vztahovat i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin. Bude se jednat o ložiska, která vláda – pro jejich mimořádný význam pro energetickou nebo surovinovou bezpečnost, případně potřebu pro výstavbu strategických staveb – určí nařízením. Novelizace se tedy nevztahuje na všechna ložiska bez dalšího, ale pouze na mimořádně významná ložiska.

Jaké konkrétní změny by se měly týkat přímo vás?

Obecně navrhovaná úprava označuje za kritické nerosty ty, které jsou nezbytné k zajištění energetické a surovinové bezpečnosti, transformaci ekonomiky ČR a přechodu hospodářství na nízkouhlíkové, a dále nerosty k zabezpečení strategických staveb. Pro kritické nerosty ani ložiska strategického významu návrh žádným způsobem nezasahuje do právní úpravy na úseku ochrany životního prostředí. Pro obě tyto skupiny se nadále uplatní všechny zásady obsažené ve složkových zákonech na ochranu životního prostředí včetně zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Správní řízení o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti budou i nadále dvouinstanční, nezasahuje se ani do vymezení okruhu účastníků řízení. Úprava směřuje ke zkrácení nebo jasnému určení procesních lhůt a koncentraci řízení. U ložisek strategického významu bude prvoinstančním orgánem Český báňský úřad, současně je u těchto ložisek vyloučena možnost podání blanketního odvolání. S ohledem na skutečnost, že se jedná o ložiska ve vlastnictví státu a jejich zařazením do strategických ložisek vláda nařízením deklaruje význam konkrétního ložiska pro konkrétní státní zájem, je u těchto ložisek navrhováno znovuzavedení institutu vyvlastnění pro případ nemožnosti dohodnout se na využití nemovitosti s vlastníkem.   

Kámen a písek se tedy podpultovým zbožím nestane?

Myslím, že ne. Jako společnost musíme přijmout, že celospolečenské změny vedoucí k ochraně klimatu, transformaci energetiky, dopravy apod. nelze realizovat bez vstupních surovin. Návrh novelizace liniového zákona a souvisejících norem na potřebu změn reaguje velmi komplexně. Čeká nás ale řada dalších kroků, na nichž jsou Těžební unie i její jednotliví členové připraveni se svojí odborností podílet. Za naši společnost mohu říci, že jsme připraveni pracovat na rozšíření těžby zásob v našich aktivních provozech, některé znovu otevřít a vytěžené stavební kamenivo dodat prioritně na strategické stavby.