Jaké jsou hlavní přednosti BIM a v čem může výrazně urychlit české stavebnictví?
Jak vnímáte BIM a jaké jsou podle vás jeho hlavní přínosy pro stavebnictví?
BIM je podle mého názoru technickým nástrojem (metodou) jako součást probíhající digitalizace stavebnictví. Je jedním z nástrojů, v současné době do určité míry démonizovaným. BIM a digitalizace obecně však není cílem, ale prostředkem k dosažení vyšší efektivity stavebního procesu spočívající ve vyšší kvalitě a produktivitě. Oba tyto aspekty nelze donekonečna zvyšovat pouze fyzickým úsilím pracovníků, ale je nezbytné, tak jako ve strojírenství, přejít k automatizaci a robotizaci. V současné době se často hovoří o zaostalosti stavebnictví ve srovnání s ostatními obory, hlavně se strojírenstvím. Je ovšem potřeba si uvědomit, že stavebnictví (možná s výjimkou sériové výroby např. stavebních prefabrikátů apod.) je velmi specifické, protože zákazníkovi až na výjimky není nabízena hotová stavba a na konečném produktu (tedy stavbě) se podílí mnoho zainteresovaných stran. A každá stavba je do určité míry vždy originální. Hlavní přínosy BIM (a digitalizace obecně) vidím v efektivní náhradě práce lidí prací strojů, robotů, a to jak ve výrobní oblasti, tak i v administrativě. BIM, dnes vnímaný jako „vlajková loď“ digitalizace stavebnictví, však není průkopníkem na poli digitalizace. Je potřeba si uvědomit, že digitální technologie se i v českém stavebním průmyslu používají desítky let, pouze doposud nebyly tak mediálně známé a jejich všeobecnému rozšíření brání vhodné digitální prostředí založené na standardech uznávaných a přijatých všemi zainteresovanými stranami. Takže další přínos BIM spatřuji v tlaku na kultivaci a rozvoj digitálního prostředí.
A co ty avizované úspory?
O snížení nákladů na investiční výstavbu s využitím metody BIM se všeobecně hovoří, ale prozatím nevím o tom, že by byly nějak exaktně prokázané. Tím nechci říci, že nebudou. Projeví se ale pravděpodobně až po nějakém čase. Záleží na tom, jak přistoupíme k samotné digitalizaci. Pokud bude hlavní cílem digitalizace, a ne efektivita, bude to složité. Zcela jistě nelze očekávat úspory hned. Ale pokud se digitální technologie všeobecně rozšíří a bude natolik uživatelsky přívětivá a intuitivní, že se do ní budou moci zapojit v určitém rozsahu všichni účastníci výstavby, zcela jistě přinese vyšší efektivitu současných stavebních procesů, což je předpoklad ke snížení nákladů na realizaci a provoz staveb.
Hovořil jste o digitalizaci stavebnictví. V čem spatřujete základní nedostatky v současnosti?
Z pohledu zhotovitele staveb vidím hlavní nedostatky v investiční a projektové přípravě. Ne že by v realizaci staveb nedostatky nebyly, ale i ty jsou mnohdy spojené se změnami zadání a technického řešení, a to z různých důvodů. Tyto změny potom narušují průběh výrobní přípravy zhotovitele, plynulost a návaznost stavebních činností a vedou k improvizaci v organizaci prací s dopadem do harmonogramu stavby, což je spojeno s náklady. To v některých případech vede k přijímání rychlých, ne zcela optimálních (příp. i špatných) řešení. Pokud tedy chceme zvýšit kvalitu realizovaných staveb, je potřeba postavit fázi realizace na kvalitních podkladech a přesných požadavcích zapracovaných do projektové dokumentace. Do jaké míry tento nedostatek vyléčí digitalizace, a tedy i BIM, záleží na kvalitě a srozumitelnosti požadavků na tvorbu modelů staveb.
Jaký je váš názor na postup zavádění metody BIM do procesu přípravy a realizace staveb?
Jak jsem již uvedl, problém vidím v tom, že zavádíme digitální technologii do ne zcela digitálního prostředí. Oproti strojírenství má stavebnictví nevýhodu v potřebě úplné datové otevřenosti jednotlivých aplikací pro bezbariérové předávání dat mezi jednotlivými systémy investorů, projektantů a zhotovitelů a SW aplikacemi. Děsí mne myšlenka, že mezi dvěma uzavřenými informačními systémy sedí člověk a ručně přepisuje data z jednoho do druhého. Z hlediska zhotovitelů staveb považuji za nešťastné, že se doposud ve vytvářených a přijatých metodikách řeší především požadavky investorů a budoucích uživatelů staveb. A dále, že pro práci v BIM chybí koncepční myšlenky o budoucích standardech pro práci hlavních účastníků výstavby, tedy investora, projektanta a zhotovitele v souladu se současnými legislativními požadavky.
Můžete to prosím více vysvětlit?
Bez vytvoření standardů pro práci v BIM (a obecně pro digitalizaci stavebnictví) se neobejdeme. Nemám na mysli pouze datový standard. Je potřeba projednat a přijmout technické standardy popisující jednotlivé typy modelů BIM (3D, 4D, 5D atd.). Standardy jsou účelné jednak proto, aby se zmírnily obavy z neznámého, a také proto, aby bylo možné stanovit standardní kvalitu modelu staveb a sdílených dat obecně. A podle toho lze potom kontrolovat a hodnotit naplnění odpovědností, resp. požadavků. Tyto standardy však musejí obsahovat pouze nezbytné minimum, ne teoreticky dosažitelné a představitelné maximum. Potřebné jsou také proto, aby bylo možné z modelu rychle generovat standardní výstupy, na které je možné se spolehnout a není třeba je kontrolovat. S tím je samozřejmě spojeno stanovení odpovědnosti za správnost vygenerovaných výstupů (výkazů výměr, výkazu jednotlivých prvků, 2D projektové dokumentace atd.). Projektant musí mít jistotu v tom, že model, který vytvořil, je proveden dle standardních požadavků. Zhotovitel musí mít jistotu, na která data v modelu se může spolehnout, jaká má očekávat a jak je optimálně využije ve svých informačních systémech. Myšlenka, že se všechny požadavky budou řešit jednotlivě na každém projektu, nevede k optimálnímu digitálnímu prostředí. Protože správně nastavený a popsaný standard zjednodušuje práci všem. To je ostatně i jeden z hlavních účelů technických norem. Tady hraje neopomenutelnou roli agentura ČAS, která by se měla touto standardizací intenzivně zabývat, protože mnoho času do termínu povinného uplatnění BIM na nadlimitních veřejných zakázkách již nezbývá a je společensky velice prospěšné mít standardy projednané v dostatečném předstihu, aby se na ně účastníci výstavby mohli technicky a personálně připravit. A právě standardizace je základním posláním agentury. Z toho si také vyvozuji odpověď na otázku, proč je zaváděním BIM pověřena.
V čem spatřujete hlavní přínosy BIM pro zhotovitele staveb?
Hlavní přínosy vidím především v zefektivnění výrobní přípravy staveb. Předpokládám, že BIM povede ke zlepšení úrovně projektové dokumentace prostřednictvím kvalitně vytvořených modelů staveb. Samotný model potom umožní rychlou a efektivní kontrolu projektového řešení, včetně kontroly koordinace vedení vnitřních i venkovních rozvodů. Podstatná je ale úroveň zpracování modelu a jeho prvků (geometrie, nikoliv grafika) bez ohledu na často používanou míru detailu. Pro kvalitní spolupráci projektanta, zhotovitele a investora je nutné, aby dokumentace, jež je z modelu generována, odpovídala fázi projektu a normovým požadavkům na ni. Myslím si, že pro provádění staveb a dlouho ještě i pro jejich povolování budou modely „doplňkovým zdrojem dat“ a primární bude stále projektová dokumentace. Mám trochu obavy z představ, že projektová dokumentace je přežitek a zhotovitelé si musí vystačit pouze s modelem. Zcela jistě je přínosem snadná dostupnost a úplnost informací o požadavcích na vlastnosti jednotlivých stavebních prvků, prostor a systémů, které lze přímo k nim zadat a není třeba je dohledávat v někdy nepřehledných textových zprávách. A logicky lze úplnost těchto informací pomocí aplikací i efektivně kontrolovat a dále zpracovávat.
Jaké dopady na zhotovitele staveb bude mít uplatnění BIM při stavebních zakázkách?
Pokud budou zohledněny požadavky a potřeby zhotovitelů staveb v přijatých standardech, tak nevidím zásadní negativní dopady. Je potřeba pouze zopakovat, že je nezbytné vytvořit digitálně přívětivé prostředí, které umožní všem zájemcům o stavební zakázku „svobodný“ přístup k datům. Vítěze soutěže musí určit schopnost efektivního využití dat, ne schopnost se k datům dostat. V rámci výrobní přípravy se zhotovitelé budou muset vybavit příslušnými SW aplikacemi, aby byli schopni efektivně vytěžit potřebná data z modelu. Na základě takto dostupných dat budou mít otevřené možnosti k vývoji nebo uplatnění dalších specializovaných aplikací pro digitalizaci svých výrobních procesů, což jak doufám, povede jak ke snížení administrativní náročnosti činností, tak zároveň ke zvýšení kvality výstupů těchto činností. Dobré zkušenosti máme například s využitím modelu pro digitalizaci systému kontroly kvality provedených prací a evidenci provedených zkoušek, kontrol a měření na stavbách. Přestože plně nesouhlasím s názorem, že změny v průběhu realizace jsou nutné, tak dobře vytvořený model umožní tyto změny zpracovat rychleji a rychleji také vygenerovat příslušnou úpravu dokumentace.
A jak by vypadal postup v případě samotné realizace stavby?
V rámci realizace stavby bude zhotovitel muset vypracovat model jejího skutečného provedení. Požadavky na tento model je opět potřeba standardizovat, aby bylo možné náklady a čas na něj objektivně zahrnout do nabídky. Předpokládám, že náplň činnosti zhotovitele nebude v tom, že bude muset vypracovat zcela nový model, ale pouze doplní skutečné vlastnosti zabudovaných materiálů a výrobků k jednotlivým prvkům. Zásahy do vlastního modelu bude moci dělat pouze projektant tak, aby bylo zachováno jeho autorství a odpovědnost. Takto vytvořeným modelem skutečného provedení bude jak pro zhotovitele, tak i pro investora zajištěna možnost porovnání a kontroly, zda provedené práce odpovídají požadavkům stanoveným projektantem, a to opět s možností digitálního zpracování prostřednictvím vhodné SW aplikace. Zde vzniká prostor pro výrobce stavebních produktů, aby požadovaná data o vlastnostech zahrnuli v opět standardizované podobě do dokumentace k výrobkům. V optimálním případě by se mělo jednat o data, která výrobci vytváří sami pro svoji produkci, odvozená od výrobní dokumentace nebo o data, která musí výrobce uvést na základě platné legislativy. Standard informací o vlastnostech bude specifikován v prováděcí vyhlášce k zákonu o stavebních výrobcích.
Co by se podle vás mělo udělat pro úspěšné zavádění BIM pro malé a střední firmy?
Jedna věc je, co by se mělo udělat, a druhá, kdo to udělá. Zcela jistě by určitou míru podpory měl zajistit stát a částečně by ji těmto firmám měly poskytnout rovněž velké stavební společnosti v rámci vzájemné spolupráce. Je potřeba si uvědomit, že malé a střední firmy jsou základem stavebnictví a že velké stavební společnosti se bez nich neobejdou. Stát by měl tedy podpořit ty společnosti, které mají kompetence ucházet se o generální dodavatelství a padnou na ně veškeré povinnosti jako na ty velké. Užitečná by zcela jistě byla finanční podpora při vytvoření projektu a realizaci digitálních procesů, včetně nákladů na potřebné vybavení. Generální dodavatelé by potom měli umět vytvořit podmínky svým subdodavatelům tak, aby tito nemuseli zavádět celý systém BIM a vynakládat vysoké náklady na licence k použití SW aplikací, doplnění technického vybavení a lidských zdrojů. Stejně by tyto náklady zahrnuli do ceny a tím by se následně zvýšily náklady i generálnímu dodavateli.