Pokud se máte za čím ohlédnout, je to ta nejlepší odměna, říká Jan Bazgier

Moravskoslezský

28. 2. 2023

Do únorového vydání newsletteru jsme připravili rozhovor s Janem Bazgierem, předsedou představenstva společnosti Lesostavby a držitelem ocenění osobnost stavebnictví za rok 2022. V rozhovoru například zmiňuje, co provází jeho profesní kariéru a jaké má výhledy do roku 2023.

V rámci vyhlášení výsledků 16. ročníku soutěže Stavba Moravskoslezského kraje jste získal významné a prestižní ocenění. Můžete se nám pochlubit a říci i něco o vás a vaší profesní dráze?

Především bych v úvodu chtěl poděkovat za toto ocenění, kterého si velmi vážím. Většina z nás dělá svoji práci pro naplnění svých představ o profesi, již si zvolili na začátku cesty, po které vykročili po školní docházce. Pokud v ní najdete uspokojení, pokud se máte s léty za čím ohlédnout, je to ta nejlepší odměna, jakou můžete mít. Tím spíš, pokud je vaše práce navíc oceněna na úrovni, na jaké se to stalo mně. Mojí představou o profesní dráze bylo lesnictví. Dělal jsem přijímací zkoušky na Fakultu lesnickou Vysoké školy zemědělské v Brně, ale bohužel měli trojnásobek uchazečů. Pak přišla nabídka z VUT Fakulty stavební a bylo rozhodnuto. Nejblíže k lesu měly vodohospodářské stavby a tam začal odklon ke stavařině. Po absolvování v roce 1980 jsem nastoupil k Severomoravským státním lesům, stavebnímu závodu ve Frýdku-Místku, na pozici mistra výstavby lesních cest a hrazení bystřin, stavbyvedoucího výstavby opravárenských provozů stavební správy ve Frýdku-Místku, hlavního stavbyvedoucího – vedoucího stavební správy. Rok 1990 přinesl novou výzvu v podobě restrukturalizace a následné privatizace stavebního závodu na akciovou společnost Lesostavby Frýdek Místek. Od roku 1992 až dosud působím ve vedení společnosti na pozici předsedy představenstva a ředitele. V roce 1995 jsme díky autorizaci v oboru vodohospodářských staveb mohli zachovat kontakt s odbornou činností při výstavbě vodohospodářských staveb.

Společnost, kterou řídíte, nese název s nádechem vůně lesa – Lesostavby Frýdek-Místek. V loňském roce jste oslavili 30 let od založení. Můžete nám o vzniku, zaměření a předmětu činnosti vaší firmy říci něco bližšího?

Máte pravdu, začínali jsme v lesnickém stavitelství, které se však příliš nelišilo od klasického. Vodohospodářské stavby, dopravní stavby zejména pro lesy i pro komunální sféru, okrajově pozemní stavby. Strojní a dopravní vybavení nám umožňuje spolu se specialisty na vodohospodářské a dopravní stavby realizovat díla na vodních tocích – jezy a ochranné hráze –, obnovovat a stavět vodní nádrže a také realizovat dopravní stavby typu komunikací nižšího řádu vč. mostů, parkovišť a odstavných ploch. Kromě divize stavební mají Lesostavby FM také divizi lesnickou. Objem její výroby závisí na množství zakázek, které se podaří zajistit v tvrdé soutěži nejenom s českými lesnickými podniky, ale dnes i firmami z Polska a Slovenska. Pro dokreslení ročně v rámci pěstebních prací vysázíme cca 1 mil. sazenic, z toho 250 tis. z vlastní produkce. V těžebních pracích vytěžíme cca 270 tis. m3 dřevní hmoty. Množství techniky, kterou pro provádění prací potřebujeme, udržujeme ve vlastních opravárenských provozech. Volné kapacity dílen navíc využíváme pro práce pro externí odběratele. K servisním činnostem patří opravy hydraulických jeřábů odvozních lesnických souprav zejména značek Epsilon, Palfinger, Kesla, Loglift, Hiab a Jonsered. Samostatnou kapitolou je české a slovenské prodejní a servisní zastoupení švédského výrobce harvestorových lesnických těžebních strojů EKOLOG, které patří ke špičce v oboru lesnické těžební a manipulační techniky. Se stavbami realizovanými naší akciovou společností se můžete potkat od Jeseníků až po Jablunkovský průsmyk. Při procházkách po hrázích Ostravice v Přívoze, Odry v Antošovicích, Opavice v Krnově, Olše v Karviné, v Českém Těšíně a mohl bych pokračovat ještě na několika řádcích. Třicet let je dlouhá doba a je se za čím ohlédnout. Bez lidí kolem mě by to nešlo.

Co to je a co obsahuje Green Deal neboli zelená dohoda pro Evropu si dnes může každý náš čtenář dohledat na internetu. Zeptáme se tedy jinak. Co pro vás jako osobu a představitele stavební společnosti podnikající mimojiné i v lesnictví, tedy v přírodě, představuje v základních rysech termín „ochrana životního prostředí“?

Jak na tuto otázku odpovědět a nezaplnit několik stránek? Většina z nás chce pro sebe a své blízké to nejlepší, ale ne vždy se tak umíme chovat. Na vztahu k životnímu prostředí je to možné pozorovat. Mám obavu, že jsme se odchýlili od výchovy k svázání společnosti předpisy a přebujelou administrativou. A navíc místo abychom se řídili rozumem, dopřáváme nepatřičnou pozornost názorům na pokraji extremismu a ze strachu před útoky z médií přijímáme rozhodnutí, která životní prostředí ve své podstatě poškozují daleko víc. Řešíme okamžik bez souvislosti s tím, co to nakonec může přinést. Na základě zejména zákona č. 114/1992 Sb. jsou činěny kroky, které jdou proti zájmům lidí a v podstatě i proti životnímu prostředí. Odborníkům s potřebným vzděláním a praxí jsme odebrali pravomoc rozhodnout a pochopitelně nést zodpovědnost a nahradili jsme to rozhodováním lidí na různých postech, kteří jsou mnohdy bez znalosti potřebných dopadů a schovávají se za účelově vytvořené předpisy a rozhodnutí jiných. V Lesostavbách klademe důraz na výchovu i na dodržování předepsaných pravidel. Certifikáty ČSN EN ISO 9001, 14001, ČSN ISO 45001, PEFC, FSC. Činnost firmy kontroluje podnikový ekolog a vzhledem k charakteru působení hlavně na vodohospodářských stavbách nás průběžně kontrolují pobřežníci a následně na základě jejich podnětů ČIŽP. Pohybujeme se v různých CHKO, a proto jsme v kontaktu i s jejich pracovišti.

Je o vás známo, že se angažujete i ve veřejné činnosti ve vaší obci Ropice, je to tak?

Každý z nás je nějak nastaven. Jsou jedinci, kteří umí přesvědčit své okolí o tom, že někdo jiný to zařídí lépe. Pak jsou takoví, kteří se nechají přesvědčit, aby výzvu „alespoň přijali na zkoušku“, a pak se uvidí. Tam asi patřím i já. Proto jsem si přibral ke své práci některé další aktivity, kterými jsem se zapojil do dění v obci. Neumím se udržet a na různých fórech vyjadřuji svůj názor. Pominu činnost v zájmových organizacích a uvedu to podstatné. V roce 1999 jsem díky prezentaci svých postojů stál u oddělení obce Ropice od města Třinec. Reakce spoluobčanů byla jednoznačná. Dokaž, že tento krok byl správný. Od roku 2000 do 2006, jsem si k Lesostavbám přibral práci neuvolněného starosty obce, naštěstí s kolegy v radě, kteří mi pomohli obec řídit. V letech 2006 až 2010 jsem byl místostarosta, pak radní, zastupitel a dnes opět radní. Vše má své dvě stránky.

Jaké máte plány do budoucnosti, co očekáváte od nadcházejícího roku 2023 a co byste popřál českému stavebnictví do budoucna?

Uvědomuji si, že je mi 67. Firma si žije svým životem s mladým vedením v čele a jsem rád, že se příliš neodklání od filozofie, kterou jsem pomáhal formulovat. Začínám mít více času na vlastní aktivity a návrat ke kořenům, ze kterých jsem vzešel. Zemědělsky a lesnicky hospodařit v podhůří Beskyd na Morávce, přitom udržovat kontakt s firmou Lesostavby FM a kontakty v profesních organizacích, pomáhat novému vedení obce Ropice. Věnovat se více vnukům a rodině. A jak jste zmínil myslivost. Víc jde o klid, který by les mohl skýtat. Co očekávám od roku 2023? Mám obavu, že bude pro všechny hodně obtížný – pokračující konflikty a s tím negativní dopady na ceny a vlastně na nás na všechny. Když začala jakákoliv krize, první se to odrazilo na stavebnictví. Dokud jedou rozpracované stavby, dá se to přežít. Už v minulých letech jsme přijali úsporný režim v obnově investic. Pracujeme na náhradách zdrojů vytápění a posilujeme energetickou soběstačnost výstavbou dalších fotovoltaických zdrojů a změnou druhů vytápění. Víme, jak důležitý je potenciál v zaměstnancích, a proto přistoupíme k dalším krokům v úpravách mezd a doplňování nových zaměstnanců za ty, kteří stárnou stejně jako já. Na trhu stavebních i lesnických zakázek se plně projevuje to, na co celou řadu let upozorňujeme na každém profesním setkání – nedostatečná ochrana podnikatelů (zaměstnavatelů) ve veřejných soutěžích. Stát prostřednictvím volených orgánů nastavil pravidla a standardy života v ČR. Vytvářením příjmových podmínek ve státní sféře vytváří zároveň tlak na podnikatelskou sféru. Nedělá však nic pro to, aby tato podnikatelská sféra, která musí dodržet cenové a příjmové podmínky pro život v ČR u svých zaměstnanců, dokázala obstát v soutěži o české státní zakázky s konkurencí zejména ze zahraničí, kde mají tamní společnosti zcela odlišné životní a podnikatelské náklady. Skoro každý stát chrání vlastní podnikatelské prostředí pro své podnikatele (zaměstnavatele, daňové poplatníky). ČR to nedělá. Pouze o podpoře podnikatelů hovoří, a když podporuje, tak zejména zahraniční investice, které nám následně odsají další zaměstnance.

A co bych popřál do budoucnosti českému stavebnictví?

Stejně jako lidem. Zdraví a klid na práci. Návrat rozumu a zodpovědnosti do rozhodování těch, kteří stojí v čele státu, ministerstev, krajů, ale i firem. Opuštění cesty, kdy za každým rozhodnutím hledáme podvod a snažíme se vše řešit na pranýři. A mladé nastupující generaci zápal pro vlastní profesi. Méně zbytečných papírů a více pravomocí. Vždyť všichni mají školy. Proč by neměli mít právo rozhodnout a nést zodpovědnost za své rozhodnutí. Tak jak jsem to v začátcích své profesní dráhy zažil já.