SPS logo 2020_ctverec.png

Slovo prezidenta Svazu podnikatelů v Měsíčníku Hospodářské komory ČR

Komentáře
8. 4. 2021

Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové Hospodářské komory,

úvodem mi dovolte, abych Vám všem jménem vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví i jménem svým poděkoval za dosavadní spolupráci. Věřím, že bude pokračovat ku prospěchu nás všech i v dalších letech.

To, co jsme zažili v loňském roce a bohužel stále zažíváme i letos, bezprecedentně zasáhlo do ekonomického fungování celé společnosti. Nechci jakkoliv polemizovat o správnosti či nesprávnosti zvolených opatření k ochraně zdraví občanů ČR. Faktem zůstává, že přijatá opatření významným způsobem ovlivňovala a ovlivňují všechny obory podnikání. Náš Svaz od začátku pandemie vyvíjel efektivní úsilí s cílem pomoci podnikatelským subjektům v sektoru stavebnictví při zmírňování dopadů přijímaných vládních opatření, při řešení výpadků pracovníků z důvodu nemožnosti překračování státních hranic, při zajišťování některých ochranných pracovních pomůcek v čase jejich katastrofálního nedostatku apod. V řadě případů jsme sice řešili odlišné problémy a komplikace specifické pro stavebnictví, které přijatá opatření přinášela našim členům, ale nakonec jsme byli všichni i s vámi, členy Hospodářské komory, tzv. na „jedné lodi“. Mohl bych pokračovat výčtem aktivit při jednáních s vládou a krajskými politickými reprezentacemi, kdy bylo nutné okamžitě reagovat na vzniklou situaci, ale není účelem mého příspěvku věnovat se jen potížím, které nám přinesl rok minulý. Musí nás zajímat zejména budoucnost – a především té se musíme věnovat. Čeká nás totiž celá řada úkolů a ani jeden z nich nebude jednoduchý. 

S respektem ke složité situaci chceme zajistit pro celý sektor stavebnictví, zejména pak pro naše členy, v rámci možností optimální podmínky pro realizaci veškerých podnikatelských aktivit a maximální prosperitu. Ve spolupráci s odpovědnými ministerstvy a experty pracujeme na strategii, která jim řadou forem a metod pomůže. Již v minulosti jsme se zasadili (a budeme tak činit i nadále) o udržení a ještě lépe o navyšování investic státu i celého veřejného sektoru. V první fázi se nám to podařilo a zaregistrovali to naši členové, kteří pracují v oblasti silničního a železničního stavitelství. Pro letošní rok se díky vedení Ministerstva dopravy ČR podařilo zajistit bezprecedentní výši finančního krytí cestou SFDI ve výši bezmála 130 mld. korun. Z celého objemu stavebního trhu se bohužel jedná o „pouhou“ ¼ celého objemu, další ¼ představuje zbytek veřejných (kraje, města, obce) a státních (zbylé resorty jako MZe, MPO, MŽP a další) investorů. Zbývající ½ pak představují investice soukromého charakteru. Z uvedeného vyplývá, že dokážeme velmi slušně predikovat vývoj v resortu dopravy, o něco hůře v té druhé čtvrtině veřejného sektoru. Ano, je zřejmé, že kraje, města i obce se budou v oblasti stavebních investic chovat nanejvýš obezřetně. Stěží se odhaduje absolutní objem finančních prostředků proudících do samosprávných rozpočtů z rozpočtového určení daní. Je logické, že výběr daní závisí na výkonu ekonomiky – a ta je negativně zasažena, všichni víme proč. Co ale odhadnout neumíme, je vývoj v segmentu soukromých investic. Přiznejme si, že tady jde o věštění z křišťálové koule. Kdyby to dopadlo jako v roce loňském, kdy jsem byl v srpnu tázán, jak sektor dopadne na konci roku, přijal jsem tezi, že se budeme pohybovat někde kolem -10 % v celoročním srovnání s rokem 2019. Nakonec čísla byla po očištění vlivů o něco příznivější a pohybovali jsme se na úrovni -8 %. Aby tomu tak skutečně bylo, musí se naše úsilí významně projevit i v oblasti pozemního stavitelství. Z toho důvodu spolupracujeme s MMR ČR, které aktuálně připravuje koncept a program pomoci zejména samosprávným celkům, krajům, městům a obcím v oblasti přípravy investic. A ve spolupráci s tímto resortem podporujeme i PPP projekty na samosprávné úrovni.

Svaz se aktivně a efektivně podílí také na rekodifikaci stavebního práva. V této oblasti je naše vzájemná spolupráce velmi intenzivní. Současná situace v povolování staveb v ČR je tristní a neúnosná. Když už máme investora s finančním krytím, ať veřejného nebo soukromého, začne neuvěřitelné martyrium s povolením stavby. Na změně a nápravě situace intenzivně pracujeme s cílem zajistit povolení stavby do jednoho roku. Věřím, že se podaří dotáhnout rekodifikaci stavebního práva do konce a že nám nová legislativa umožní v horizontu dvou let zlepšit postavení ČR v mezinárodním srovnání.   V dlouhodobém horizontu je náš Svaz aktivní také při podpoře výstavby NJZ (nového jaderného zdroje), protože je to v zájmu energetické bezpečnosti ČR a pro české stavebnictví to bude i výzva a obrovská příležitost k účasti na špičkovém projektu. Spolupracujeme v této věci s MPO, se zástupcem investora ČEZ, společností EDU II a připravujeme s Technologickou agenturou ČR projekt NCK, národního centra kompetence.

V oblasti digitalizace a zavádění metody BIM v našem oboru bych rád vyjádřil poděkování všem, kteří v posledních dvou letech pohnuli celou věcí významně kupředu. Je zřejmé, že odpovědné MPO a jím pověřená Česká agentura pro standardizaci ve spolupráci se soukromým sektorem udělaly značný posun. Ano, asi nejsme na úplné špičce EU, ale při všech potížích a komplikacích se zaváděním metody BIM do praxe rozhodně nejsme někde na chvostu. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že posun v oblasti infrastrukturního a dopravního projektování a stavitelství je významný. Celému procesu pomáhá to, že v resortu jsou tři silní investoři – ŘSD, SŽ a ŘVC. To bohužel neplatí v oblasti pozemního stavitelství, kde je investiční činnost roztříštěná mezi kraje, města a obce, MPO tak nemá silného partnera a situace je zde o to složitější. Ale i zde jsou příklady hodné následování a dovolím si zmínit např. stavbu nového sídla NKÚ, která může být příkladem pro další.

Ano, je třeba si přiznat, že nás stále trápí nedostatek pracovních sil a v tomto kontextu pak zejména chybí řemeslně zdatní absolventi učebních oborů. Ale to je dlouhý příběh, který se nám přes veškeré úsilí nedaří posunout správným směrem. Částečně tento problém vyřešíme zahraničními pracovníky, ale jistě ne zcela. Ale přestat a rezignovat na jeho řešení nesmíme.

Závěrem mi dovolte, abych stavebnictví v roce letošním i dalších letech popřál hodně osvícených a finančně silných investorů, aby projekční kanceláře měly co projektovat, výrobci stavebních hmot a materiálů proč vyrábět, distributoři a obchodníci stavebninami proč obchodovat, stavební firmy co stavět a technologické společnosti co oživovat. Pak věřím, že stavebnictví jako jeden z pilířů české ekonomiky obstojí a bude přínosem pro její restart v době pocovidové.  

 Měsíčník HK ČR č.4/2021 zde